Sedmadvacetiletý Jakub Kosorin, syn ředitele Potravinové banky, pracuje jako řemeslník a OSVČ. Se svou slovenskou přítelkyní, studentkou Karin, se koncem roku 2023 rozhodli přestavět pracovní dodávku na obytnou a vyrazit na půlroční cestu po Evropě – ze samotného jihu Řecka až po severní Norsko.

„K nám dvěma se způsob života, při kterém nevyhazujeme vůbec žádné nebo alespoň minimum jídla, přikradl tak nějak nepozorovaně a z nutnosti,“ vysvětluje studentka Karin.

V malém prostoru s mrňavou ledničkou to šlo skoro samo od sebe. Když si po několika týdnech všimli, že zatím nevyhodili ani jeden krajíc suchého chleba, začali se konceptu nulového potravinového odpadu věnovat cíleně. Prostřednictvím tohoto článku by se s námi chtěli podělit o několik zkušeností a poznatků, které nabyli během cest a života v dodávce.

Naše kuchyně

Na první pohled se to vůbec nezdá složité. Ale stačí, že vás v domácnosti žije víc, každý má jiné stravovací návyky, jí v rozdílných částech dne, nakupuje vlastní potraviny. Ani nemrknete, a máte ledničku plnou jídla, aniž byste měli přehled o tom, co všechno tam vlastně máte. Potom na jídlo, uložené někde vzadu, snadněji zapomenete.

Správné skladování potravin

Toto je jeden ze zásadních způsobů, jak omezit plýtvání jídlem. Karin s Jakubem skladují starší potraviny vpředu a nové nákupy ukládají dozadu. Tak je pravděpodobnější, že starší potraviny spotřebují dřív, než se zkazí.

Také je dobré všímat si trvanlivosti různých potravin, vědět, jak dlouho vydrží, a podle toho je skladovat. Mnoho druhů ovoce, jako jsou jablka, manga nebo avokáda, produkují velké množství etylenu, což může mít za následek, že se ostatní druhy ovoce nebo zeleniny kazí rychleji. Proto je lepší skladovat je odděleně.

Samozřejmostí při skladování je čistota, aby se předešlo šíření bakterií.

Rozumné nakupování

Nenakupují víc, než co spotřebují. V supermarketech plných slev s obrovským sortimentem jim to přijde někdy téměř až nemožné. Proto plánují, co budou vařit, sepíšou si všechny potřebné suroviny a nákupního seznamu se pak drží. Také se jim osvědčilo nakupovat častěji a míň, ale to pochopitelně nemusí vyhovovat každému.

Kreativita v kuchyni

Spousta zbytků se dá kreativně přetvořit v nové jídlo. Ze zeleniny od včerejška lze připravit výbornou polévku, ze suchého pečiva udělat krutony nebo strouhanku a přezrálé banány jsou ideální na banánový chlebíček.

Jak vaříme

„Z ledničky si vytáhneme potraviny, které se můžou zanedlouho zkazit, a vymyslíme z nich nějaký recept. Tento princip dokonce posunul moje kuchařské dovednosti na úplně jinou úroveň,“ popisuje s úsměvem Karin.

Ideální velikost porce

Největším problémem pro ně bylo naučit se, jak odhadnout velikost porcí. „Vlastně s tím bojujeme dodnes,“ říká Karin. A pokračuje: „Hrníček rýže pro dva nám pořád přijde nějak málo, a když máme velký hlad, naložíme si víc, než zvládneme sníst. Ať už před vařením nebo po něm, zjistit velikost přiměřené porce pro jednoho člověka je klíčová dovednost, abychom omezili zbytečné vyhazování jídla.“

Co jíme

K tomu přidává zajímavý tip: „Zkuste si v restauraci dát s partnerem jídlo napůl. Většina restaurací podává porce, ze kterých se dva v pohodě nají. Přinejhorším vám zůstane místo i na zákusek. A kromě toho, že ušetříte, je to i o dost romantičtější!“

Skutečný význam data spotřeby

„Minimální trvanlivost“ obvykle označuje, do kdy je daná potravina v nejlepší kvalitě. Neznamená, že ihned po tomto datu je jídlo nutně zkažené. Používejte smysly. Než se rozhodnete, že potravinu vyhodíte, přičichněte si k ní a ochutnejte ji. Často je dobrá i po vyznačeném datu.

Mražení, zavařování, sušení…

Zamrazit na později se dá skoro všechno. Funguje to dobře s chlebem, ovocem, zeleninou i hotovými jídly. Po náročnější aktivitě venku se člověku většinou nechce ještě stát u plotny a dlouho vařit. Stačí pak sáhnout do mrazáku a hotové jídlo jen ohřát, případně z nachystaných balíčků surovin vcukuletu připravit něco chutného.

K dalším možnostem, jak prodloužit trvanlivost přebytečných potravin, patří zavařování, fermentování nebo sušení. Naše babičky věděly, jak na to!

A když i tak dojde k tomu, že musíte nějaké jídlo vyhodit – zkompostujte ho! To je jeden z nejjednodušších způsobů, jak zredukovat potravinový odpad. Měli byste ale vědět, že na kompost nepatří veškeré jídlo, na internetu najdete nepřeberné množství informací, které vám poradí, jak se dá v domácích podmínkách kompostovat.

„Doufáme, že vás tento článek alespoň trochu zaujal a inspiroval ke snížení plýtvání potravinami. Každý malý krok, který učiníme, má obrovský význam. Představte si, že by takový malý krok denně udělalo 16 milionů lidí žijících v Čechách a na Slovensku. S konceptem „zero food waste“ můžeme přispět k lepší budoucnosti naší krásné planety, kde budou zdroje využívané s respektem a zodpovědně,“ dodávají Jakub s Karin.

Fotografie a text: Jakub K. a Karin P. (upraveno)