Evropské cíle do roku 2030
Evropská unie v březnu schválila revizi směrnice o odpadech, která poprvé stanovuje konkrétní limity pro omezení potravinového odpadu. Členské státy budou muset do roku 2030 dosáhnout:
- snížení odpadu ve výrobě a zpracování o 10 %,
- snížení odpadu na obyvatele v obchodech, gastronomii a domácnostech o 30 %.
Referenčním obdobím bude průměr let 2021–2023. Součástí unijní strategie je i podpora darování potravin, které jsou zdravotně nezávadné, ale neprodané. Po finálním schválení mají státy 20 měsíců na to, aby upravily své zákony a nastavily potřebné mechanismy.
Český přístup: prevence místo pokut
Na rozdíl od některých států, například Španělska, které zavedlo povinné plány prevence a finanční sankce, se české ministerstvo životního prostředí nechystá domácnosti trestat. Místo toho chce omezit plýtvání prostřednictvím:
- informačních a vzdělávacích kampaní,
- rozvoje a podpory potravinových bank,
- využívání zbytků z domácností, restaurací a podniků pro výrobu energie v bioplynových a biometanových stanicích.
Potravinové banky v Česku dlouhodobě hrají klíčovou roli při přerozdělování neprodaného zboží charitativním organizacím. Od roku 2014 získaly více než 500 milionů korun z evropských fondů, letos přibylo dalších 50 milionů a do roku 2027 je vyčleněno dalších 150 milionů.
Domácnosti: hlavní zdroj potravinového odpadu
Podle výzkumů Mendelovy univerzity pochází největší část vyhozených potravin právě z domácností. Mezi hlavní příčiny patří impulzivní nákupy bez jasného plánu, špatné skladování potravin a neznalost rozdílu mezi datem spotřeby a minimální trvanlivostí.
Nejvíce plýtvá mladší generace ve věku 15–30 let, zatímco starší lidé jsou úspornější. Osvětové projekty prokázaly, že cílená komunikace a vzdělávání mohou odpad snížit – v jednom brněnském experimentu s 900 domácnostmi došlo k poklesu o 11 %.
Příklady ze zahraničí a digitální řešení
Španělsko patří mezi země, které k problému přistoupily přísně – zákon vyžaduje vypracování plánu prevence plýtvání, uzavírání smluv o darování přebytků a dodržování hierarchie využití potravin. Nedodržení pravidel může znamenat vysoké pokuty.
V Česku se naopak rozvíjí moderní digitální platformy, které propojují nabídku a poptávku po nevyužitých potravinách. Aplikace Nesnězeno umožňuje nákup jídla s výraznou slevou a zachránila už téměř milion kilogramů potravin. Projekt Nebuď Trash se zaměřuje na mladé lidi a vzdělává je hravou formou prostřednictvím úkolů a výzev.
Jak omezit plýtvání doma
Ministerstvo zemědělství upozorňuje, že jednoduché kroky v každodenním životě mohou mít velký efekt:
- plánovat nákupy podle jídelníčku,
- uchovávat potraviny při správných teplotách,
- využívat mrazák pro delší trvanlivost,
- znát rozdíl mezi datem spotřeby a minimální trvanlivostí.
Taková opatření mohou snížit nejen množství odpadu, ale i výdaje domácností.
