Obce, řetězce a experti hledají společnou cestu ke snížení plýtvání potravinami

Kulatý stůl k plýtvání potravinami: města, obce a odborníci spojili síly

Dne 27. května 2025 proběhlo v Brně v Jihomoravském inovačním centru setkání u kulatého stolu na téma „Města a obce proti plýtvání potravinami“. Diskuse se tentokrát zúčastnili zástupci moravských měst, potravinových řetězců, Ministerstva životního prostředí, SOCR a České federace potravinových bank. Společně řešili, jak zapojit vedení měst do snižování potravinového odpadu – ten totiž tvoří velkou část komunálního odpadu, zejména na velkých sídlištích.

Jedna z nejvýraznějších myšlenek setkání zazněla v jednoduchém výroku: „Lidé se musí převychovat.“ Klíčovou roli hraje vzdělávání obyvatel měst i obcí – správné nakupování, skladování a hospodaření s potravinami. Zazněla potřeba více osvěty ve školách i mezi seniory, stejně jako potřeba rozšířit výdejny potravin i do menších měst. V tříhodinovém programu zazněla řada inspirativních příkladů z praxe.

Spolupráce obcí a řetězců jako klíč k efektivní osvětě

Spolupráce obcí s potravinářskými řetězci by mohla výrazně přispět k osvětě v oblasti snižování množství vyhozených potravin. Zatímco obce mají zájem upozornit obyvatele na tento problém a nabízet řešení, často jim chybějí potřebná data a informace. Řetězce zase postrádají přímý kontakt s lidmi. Platforma Food Waste Institut, která kulatý stůl uspořádala, se snaží tyto dvě strany propojit a podpořit jejich spolupráci.

Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně už na začátku této dekády zjistili, že lidé ročně vyhodí do popelnic desítky kilogramů potravin. Od té doby testovali různé kampaně pro různé věkové a sociální skupiny. Podle výzkumníků je téma plýtvání potravinami pro veřejnost důležité – nejen z pohledu šetření přírodních zdrojů, ale i financí. „Lidé mohou ušetřit poměrně hodně peněz, v domácnostech se vyhazuje opravdu hodně,“ uvedl pro ČTK Michal Vaňáček, manažer komunikace a kampaní společnosti Tesco. Řetězec – stejně jako další – v uplynulých letech přijal opatření, aby se minimalizovalo vyhazování neprodaných potravin, které dnes většinou směřují do potravinových bank. Hlavní problém však zůstává v domácnostech.

Edukace a komunitní akce jako klíč k úspěchu

Některé obchodní řetězce už dnes oslovují zákazníky přímo v prodejnách – například kampaněmi, které motivují k nákupům podle potřeby, nebo radami, jak zužitkovat zbytky. „Lidé by měli vědět, jak a co si uvařit ze zbytků, aby je nemuseli vyhazovat,“ řekl Vaňáček. Důležitou roli hraje také vysvětlování rozdílu mezi datem minimální trvanlivosti a datem spotřeby.

Účastníci setkání se shodli, že je vhodné zaměřit vzdělávání už na děti, které získané poznatky přenášejí na rodiče i další generace. „Potřebujeme působit dlouhodobě a všemi dostupnými komunikačními kanály. Díky spolupráci řetězců a obcí mohou mít kampaně větší dopad. Některé akce se obcím organizují samostatně obtížněji – například oblíbené kulinářské workshopy. Obce mohou zajistit jejich pořádání, řetězce dodat potraviny či kuchaře, a zároveň se jim nabízí příležitost k pozitivní propagaci,“ uvedla Lea Kubíčková z Provozně-ekonomické fakulty Mendelovy univerzity, pod jejímž vedením výzkumy probíhají.

Někteří starostové upozornili, že se při snaze o spolupráci setkali s nezájmem ze strany místních manažerů prodejen. „Pokud budeme na téma vytrvale upozorňovat, mohly by centrály řetězců apelovat na své pobočky. Taková spolupráce je pro ně navíc dobrou reklamou,“ doplnila Kubíčková.

Ministerstvo životního prostředí připravuje pro obce kampaň a informační materiály, které budou využitelné jak v obecních zpravodajích, tak při organizaci různých akcí. Podle odborníků by se plýtvání potravinami mělo stát běžným tématem veřejné osvěty – stejně jako například třídění odpadu.