V Litvě byl proveden rozsáhlý průzkum. Tohoto průzkumu se zúčastnilo celkem 1001 respondentů, kteří byli vybráni pomocí vícestupňového pravděpodobnostního vzorku. Údaje byly shromážděny prostřednictvím osobních rozhovorů s využitím strukturovaného dotazníku.

K analýze vlivu sociodemografických údajů, chování souvisejícího s potravinami, postojů k plýtvání potravinami a znalosti označování data spotřeby na míru plýtvání potravinami bylo použito binární logistické regresní modelování. Impulzivní nákupy, nevhodné postupy při přípravě potravin, nedojídání zbytků, nedostatek zájmu o plýtvání potravinami a obavy z otravy jídlem souvisely s vyšším plýtváním potravinami. Naopak správné plánování a znalost označování dat souvisely s nižší mírou plýtvání potravinami. Zjištění této studie mají praktické důsledky pro navrhování intervencí zaměřených na snížení plýtvání potravinami ze strany spotřebitelů.

Pokud jde o uváděné množství potravinového odpadu za týden, odhadem 16,7 % všech respondentů uvedlo, že potravinami neplýtvají vůbec. Téměř třetina (30,4 %) vzorku uvedla, že plýtvá méně než 250 g. Přibližně stejný podíl (30,6 %) všech respondentů poukázal na to, že plýtvá 250-500 g. 16,8 % vzorku uvedlo, že plýtvá 500-1000 g, a 5,2 % uvedlo, že plýtvá 1000-2000 g. Pouze 0,4 % všech respondentů prozradilo, že plýtvá více než 2000 g. Tedy o něco méně než polovina účastníků (47,1 %) byla málo plýtvajícími potravinami, protože uvedla, že plýtvá méně než 250 g potravin týdně, a o něco více než polovina účastníků (52,9 %) byla hodně plýtvajícími potravinami, protože uvedla, že plýtvá více než 250 g potravin týdně.

Vědci se zaměřili také třeba na věk respondentů. Výsledky pak ukázaly, že významně větší podíl lidí, kteří plýtvají, jsou respondenti ve věku 30-45 let, na opačné straně stojí respondenti ve věku 66 let a více.

Zajímavé bylo také posouzení z hlediska příjmu. Ukázalo se, že významně větší podíl plýtvajících potravinami tvořili respondenti z domácností s vysokým příjmem, zatímco významně větší podíl málo plýtvajících potravinami tvořili respondenti z domácností s nízkým příjmem. Pokud jde o složení domácností, respondenti z domácností s dětmi významně častěji uváděli vyšší plýtvání potravinami, zatímco respondenti z jednočlenných domácností častěji uváděli nižší plýtvání potravinami. V případě pohlaví, místa bydliště a vzdělání nebyly zjištěny žádné významné rozdíly.

Celou studii si můžete přečíst tady