Plýtvání potravinami v domácnostech vzniká v důsledku nákupu většího množství potravin, než se spotřebuje. Přesto je lidé málokdy vyhazují přímo po nákupu, ale spíše pro provedení složitého souboru činností, z nichž každá je spojena s nákupem. Pochopení těchto způsobů hospodaření domácností pomáhá určit, jak lze lidi nejlépe motivovat k tomu, aby svoje chování změnili.
Cílevědomá změna chování zahrnuje dvě fáze: stanovení cíle a snaha o jeho dosažení. Lidé obecně nechtějí plýtvat potravinami, protože to považují za plýtvání penězi a morálně špatné, a častěji si kladou za cíl zabránit plýtvání potravinami, pokud to považují za dostatečně důležité. Tato vnímaná důležitost je ovlivněna postojem jednotlivce, povědomím o problému, vlivem na chování a zodpovědnost a také společenskými normami. Lidé snadněji realizují cíl snížit množství odpadu, pokud mohou současně jednat bez vynaložení příliš mnoha zdrojů (například přeměnit zbytky jídla v nový chutný pokrm v krátkém čase). K tomu potřebují schopnosti, tj. soubory dovedností a znalostí, a příležitosti, tj. aspekty z prostředí. Pokud jim chybí schopnosti, jako jsou například dovednost plánovat a sestavovat nákupní seznamy nebo umění kreativně vařit, nebo příležitosti v podobě domácího vybavení (lednice, mrazničky, kuchyňské spotřebiče), budou omezeni v účinném a efektivním snižování množství potravinového odpadu. Souhrnně lze říci, že schopnosti a možnosti mohou lidem bránit nebo je naopak podporovat v účinném a efektivním snižování množství odpadu.
Lidem rozhodnutým ke změně chování v oblasti plýtvání potravinami poslouží různé typy intervencí. Lidé bez stanoveného záměru snížit množství potravinového odpadu budou mít největší prospěch z intervencí, které podporují stanovení záměru, a nikoli z intervencí, které stimulují snahu o dosažení cíle, a naopak. Chceme-li spotřebitele úspěšně nasměrovat ke snižování potravinového odpadu, nestačí jen informační osvětové kampaně, ale intervence je potřeba zaměřit spíše na významnější předcházení plýtvání. Kromě toho by intervence měly lidem usnadnit dosahování cílů tím, že zlepší jejich schopnosti a možnosti efektivně nakládat s potravinami. Intervence by tedy měly lidem umožnit zacházet s potravinami tak, aby mohli předcházet plýtvání potravinami, aniž by museli vynakládat více prostředků.
Přestože tato studie vyšla již v roce 2019, poskytuje stále relevantní a platné poznatky, zejména vzhledem k poměrně omezenému množství výzkumů v této oblasti.
Celou studii najdete zde.
