Stále zajímavé poznatky uvádí publikace, která vychází ze studií provedených od srpna 2010 do ledna 2011 Švédským institutem pro potraviny a biotechnologie (Swedish Institute for Food and Biotechnology, SIK) na žádost organizace OSN pro výživu a zemědělství (Food and Agriculture Organization, FAO). Dvě studie o celosvětových ztrátách potravin (jedna pro země s vysokými a středními příjmy a druhá pro země s nízkými příjmy) byly vypracovány jako podklad pro mezinárodní kongres Save Food!, který se konal 16.–17. května 2011 na mezinárodním veletrhu obalového průmyslu Interpack2011 v německém Düsseldorfu. Cílem kongresu bylo zvýšit povědomí o celosvětových ztrátách potravin a jejich plýtvání a o jejich dopadu na chudobu a hlad ve světě, na změnu klimatu a využívání přírodních zdrojů.
Předcházení potravinovým ztrátám a plýtvání má velký význam v boji proti hladu, pro zvýšení příjmů a zlepšení zajištění potravin v nejchudších zemích světa. Potravinové ztráty mají dopad na zajištění potravin pro chudé lidi, na kvalitu a bezpečnost potravin, na hospodářský rozvoj a životní prostředí. Přesné příčiny potravinových ztrát se ve světě liší a do značné míry závisí na konkrétních podmínkách a místní situaci v dané zemi.
Situace v zemích s nízkými příjmy
Příčiny ztrát a plýtvání potravinami v zemích s nízkými příjmy souvisejí především s finančními, manažerskými a technickými omezeními v oblasti technik sklizně, skladovacích a chladicích zařízení v obtížných klimatických podmínkách, infrastruktury, balení a systémů uvádění na trh. Vzhledem k tomu, že mnoho drobných zemědělců v rozvojových zemích žije na hranici potravinové nejistoty, mohlo by snížení potravinových ztrát mít okamžitý a významný dopad na jejich živobytí.
Potravinové dodavatelské řetězce v rozvojových zemích je třeba posílit mimo jiné podporou organizace drobných zemědělců a diverzifikace a zvýšení jejich produkce a odbytu. Rovněž je třeba investovat do infrastruktury, dopravy, potravinářského a obalového průmyslu. Při dosahování těchto cílů musí hrát roli jak veřejný, tak soukromý sektor.
Situace v zemích se středními a vysokými příjmy
Příčiny potravinových ztrát a plýtvání v zemích se středními a vysokými příjmy souvisejí především s chováním spotřebitelů a s nedostatečnou koordinací mezi jednotlivými účastníky dodavatelského řetězce. Dohody o prodeji mezi zemědělci a odběrateli mohou přispívat k tomu, že se plýtvá množstvím zemědělských plodin. K plýtvání potravinami může docházet v důsledku norem kvality, které odmítají potraviny, jež nemají dokonalý tvar nebo vzhled. Na úrovni spotřebitelů způsobuje velké množství plýtvání také nedostatečné plánování nákupu a prošlá data spotřeby v kombinaci s neopatrným přístupem těch spotřebitelů, kteří si mohou dovolit potravinami plýtvat.
Plýtvání potravinami v průmyslově vyspělých zemích lze snížit zvýšením informovanosti potravinářského průmyslu, maloobchodníků a spotřebitelů. Je třeba najít dobré a prospěšné využití pro bezpečné potraviny, které se v současnosti vyhazují.
Studie odhalila velké mezery v dostupných údajích o celosvětovém plýtvání potravinami, zejména pokud jde o kvantifikaci ztrát potravin podle jednotlivých příčin a náklady na prevenci. Zdůraznila naléhavost dalšího výzkumu v této oblasti, zejména s ohledem na to, že potravinová bezpečnost je ve velkých částech rozvojového světa velkým problémem.
Důvodem, proč upozorňujeme na studii z let 2010–2011 zkoumající příčiny plýtvání potravinami, je skutečnost, že nás stále může inspirovat a poskytovat cenné poznatky pro analýzu pokroku a změn, které od té doby nastaly. Problematika plýtvání potravinami vyžaduje neustálou pozornost a osvětu, aby bylo možné efektivně řešit současné výzvy a minimalizovat ztráty. Tato studie nám poskytuje příležitost zamyslet se nad tím, kam jsme se za poslední roky posunuli.
Celou studii najdete zde.
