Mladí lidé ve věku 15–30 let jsou podle výzkumů ve srovnání se staršími generacemi náchylnější k plýtvání jídlem. Tento jev je v rozporu s jejich deklarovaným zájmem o udržitelnost a ochranu životního prostředí. Problém plýtvání u této generace pramení především z nedostatku zkušeností, špatného plánování a rychlého životního stylu. Dokud mladí lidé žijí s rodiči, odpovědnost za nakládání s potravinami přenechávají dospělým. Jakmile se však osamostatní, často přeceňují své potřeby, což vede k nadměrným nákupům a následnému vyhazování jídla.

Podle výzkumu Mendelovy univerzity v Brně mladí lidé každý měsíc vyhodí až 1,3 kilogramu potravin. Studenti žijící na vysokoškolských kolejích nejčastěji plýtvají hotovými jídly, která si přivezli z domova. Tato jídla jim často nabalují rodiče nebo prarodiče, aby „nehladověli“, avšak kvůli jejich množství a rychlé kazivosti je studenti nestihnou zkonzumovat. V domácnostech, kde mladí žijí s rodiči, tvoří největší část vyhozeného odpadu ovoce, zelenina a pečivo, tedy potraviny, které rychle podléhají zkáze.

Plýtvání je také ovlivněno životními okolnostmi. Lidé žijící sami vyhazují více jídla, protože nemají s kým sdílet jeho spotřebu. V bytech se plýtvá více než v domech a plýtvání také zvyšuje vyšší čistý příjem domácnosti na osobu. Velikost obce ani frekvence nákupů však nemají na plýtvání žádný vliv. Překvapivé je, že plýtvání potravinami si mladí často nespojují s tématem udržitelnosti. Když o udržitelnosti přemýšlí, zaměřují se spíše na plasty a uhlíkovou stopu, zatímco potravinový odpad zůstává na okraji jejich zájmu.

Výzkum probíhal dvěma metodami. První metodou bylo deníkové šetření, do kterého se zapojilo 214 domácností, kde alespoň jeden člen spadal do generace Z, a 36 studentů žijících na kolejích. Tito respondenti zaznamenávali množství a důvody vyhozeného jídla. Druhá metoda spočívala v detailní analýze odpadu z vysokoškolských kolejí, kde se během roku zkoumalo složení popelnic. Tato metoda umožnila získat přesná data, protože lidé nevěděli, že jsou sledováni, a proto své chování nijak neupravovali.

Závěry výzkumu poslouží k vytvoření kampaně „Nebuď trash“, která má snížit plýtvání jídlem mezi mladými lidmi. Tato kampaň bude cílit na zvýšení povědomí o důsledcích plýtvání a nabídne praktické návody, jak mu předcházet. Součástí kampaně budou i aktivity na sociálních sítích, protože generace Z je výrazně ovlivnitelná sociálními interakcemi a vlivy, jako jsou influenceři. Po ukončení kampaně budou vědci sledovat, zda se podařilo dosáhnout trvalé změny chování, a vytvoří metodiku pro další práci s mladou generací.

Dlouhodobým cílem výzkumníků je zlepšit návyky mladých lidí, aby byli schopni lépe plánovat nákupy, efektivněji využívali potraviny a přispívali k udržitelnější spotřebě. Výsledky také zdůrazňují nutnost vzdělávání a osvěty zaměřené na konkrétní problémy generace Z.

Zdroj: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/plytvani-jidlo-potraviny-snizeni-odbornici-mendelova-univerzita.A241108_090329_brno-zpravy_mos1, https://www.idnes.cz/brno/zpravy/plytvani-jidlo-mlada-generace-z-vysledky.A240926_142559_brno-zpravy_mos1