Češi a plýtvání jídlem: ročně končí v koši tisíce korun
Podle průzkumu agentury Ipsos a platformy Nesnězeno Češi ročně vyhodí potraviny v hodnotě několika tisíc korun. Nejčastěji plýtvá nejmladší generace (18–26 let), více než polovina z nich vyhazuje jídlo alespoň jednou týdně. Z hlediska financí však nejvíce přichází o peníze lidé ve věku 36 až 44 let, kteří v průměru vyhodí jídlo za více než 6 000 Kč ročně.
Nejbohatší a nejvzdělanější? I ti nejvíce plýtvají
Ač by se mohlo zdát, že vzdělanější a ekologicky smýšlející lidé budou plýtvání potravinami předcházet, opak je pravdou. Mileniálové a generace Z sice deklarují silné ekologické a etické postoje, realita jejich spotřebitelského chování tomu ale často neodpovídá. Podle Jakuba Henniho z platformy Nesnězeno mladí lidé často nenakupují promyšleně a jídlo končí v koši kvůli špatnému plánování či impulzivním nákupům.
Hlavní důvody vyhazování potravin
Průzkum odhalil nejčastější důvody, proč lidé vyhazují jídlo:
- Zkažené potraviny – 62 %
- Překročení data spotřeby – 33 %
- Nadměrné nákupy – 26 %
- Nechutná jídla – 16 %
- Chybějící plánování vaření – 9 %
- Neznalost, jak zpracovat zbytky – 6 %
Problém často vzniká již při nákupech: lidé nakupují hladoví, bez seznamu a berou toho více „pro jistotu“. Takto se doma hromadí zásoby, které nestačí spotřebovat.
Skryté paradoxy: bohatství, plýtvání a dluhy
Věková skupina 30–44 let nejenže nejvíce vydělává, ale zároveň nese největší podíl nesplácených spotřebitelských dluhů. To odhaluje zajímavý paradox – lidé s vysokými příjmy často finančně plýtvají i tam, kde by mohli snadno ušetřit. Vyhozené potraviny sice tvoří jen asi 1 % jejich příjmů, ale v celkovém dopadu jde o značné množství.
Jaké je řešení? Vzdělávání, plánování, technologie
Platformy jako Nesnězeno či Munch (které se v roce 2022 sloučily) přinášejí technologická řešení v boji proti plýtvání potravinami. Upozorňují na to, že reálné množství vyhozeného jídla je často ještě vyšší, než si lidé přiznávají. Například studenti podle výzkumu Mendelovy univerzity vyhazují až o 43 % více potravin, než si sami myslí.
Důležité je tedy o problému mluvit a poskytovat konkrétní návody, jak plýtvání předcházet – od efektivního plánování přes správné skladování až po využívání zbytků.
Potravinový odpad v číslech
- 420 000 tun – tolik jídla ročně skončí v odpadu v ČR (cca 38 kg na osobu)
- 59 milionů tun – tolik potravin se každoročně vyhodí v EU
- 8 236 Kč – průměrná měsíční útrata české domácnosti za potraviny
- 450–500 Kč měsíčně – hodnota vyhozeného jídla na domácnost
Co z toho plyne?
Plýtvání potravinami není jen ekologickým a etickým problémem, ale i zbytečným finančním výdajem. Ačkoliv se může zdát, že jde o drobnou částku v rodinném rozpočtu, při pohledu na celospolečenský dopad se jedná o alarmující množství. Každý z nás může začít u sebe – lepším plánováním nákupů, důslednějším skladováním nebo využíváním aplikací, které pomáhají zachraňovat jídlo.
Každý kousek se počítá
I malá změna návyků může znamenat velký krok k udržitelnější budoucnosti. Jídlo si zaslouží úctu – nejen proto, že jeho výroba zatěžuje planetu, ale i proto, že mnohým lidem na světě stále chybí. Zkusme tedy méně plýtvat a více přemýšlet.
