Kolik jídla končí v koši: čísla, která překvapí
Podle UNEP Food Waste Index Report připadá v Česku na jednoho člověka zhruba 98 kilogramů vyhozených potravin ročně. To je tolik, jako kdybyste z pěti nákupních tašek plných jídla jednu rovnou vysypali do odpadků.
Celosvětově jde o více než 1,05 miliardy tun potravin ročně, tedy přibližně 132 kilogramů na osobu. A i když nás potraviny stojí stále více, hodnota toho, co vyhodíme, přesahuje bilion dolarů. Přitom 783 milionů lidí trpí hladem.
Plýtvání navíc výrazně zatěžuje životní prostředí: představuje 8–10 % globálních emisí a spotřebuje téměř třetinu světové zemědělské půdy. Každý vyhozený rohlík tak za sebou nechává mnohem větší stopu, než se zdá.
Generace Z: hlasití ekologové, ale prázdnější talíře
Právě mladí dospělí plýtvají nejvíce, přestože se často hlásí k ekologickým tématům. Výzkumníci z MENDELU a VŠE analyzovali odpad z vysokoškolských kolejí a zjistili výrazný rozdíl mezi tím, co studenti přiznávají, a realitou.
- Studenti anonymně uvedli, že denně vyhodí přibližně 30 g potravin.
- Skutečné množství ale činilo téměř 43 g denně.
Ukazuje se, že lidé své chování velmi často podhodnocují. Nejčastěji končí v koši ovoce, zelenina a pečivo. A velkou roli hraje i životní styl. Lidé žijící sami vyhazují mnohem více než členové větších domácností.
Podle průzkumu společnosti Ipsos a platformy Nesnězeno přiznává týdenní plýtvání 52 % lidí ve věku 18–26 let, zatímco ve skupině 54–65 let je to jen 16 %. Rozdíl tak činí více než trojnásobek.
Kdo na plýtvání doplácí nejvíc: ne mladí, ale čtyřicátníci
Přestože mladí vyhazují jídlo nejčastěji, největší finanční ztráty zaznamenává věková skupina 36–44 let.
Tito lidé utratí za jídlo nejvíce a žijí často ve větších domácnostech. Jejich průměrná ztráta tvoří 500 Kč měsíčně, ročně tedy 6 000 Kč na osobu.
„Mladí plýtvají častěji, ale čtyřicátníci přicházejí o více peněz, protože nakupují nejvíce,“ potvrzuje Jakub Henni z platformy Nesnězeno.
Proč vyhazujeme: nejčastější důvody
Z výzkumů vyplývá několik opakujících se příčin:
- zkažené potraviny
- vyhození po uplynutí data spotřeby, i když jídlo ještě může být dobré
- nadměrné hromadění zásob, které se nestihnou spotřebovat
- chuťová nespokojenost, kdy lidé jídlo prostě nedojedí
- nedostatek plánování a slabší znalost využívání zbytků
Evropa zpřísňuje pravidla: nové cíle pro Česko
Od poloviny října platí revidovaná směrnice EU o odpadech, která poprvé stanovuje závazné cíle pro snižování potravinového odpadu:
- o 10 % ve výrobě a zpracování
- o 30 % v maloobchodě, gastronomii a domácnostech
Nová pravidla se navíc dotknou i textilu – od ložního prádla po obuv. Česko tak čeká období, kdy bude muset přehodnotit způsoby, jak s potravinami zachází.
Zdroj: www.aktualne.cz
