Jak snížit plýtvání potravinami? Odborníci volají po lepším vzdělávání a pozitivní motivaci

Odborníci se shodují, že pro snížení plýtvání potravinami je klíčová osvěta a edukace veřejnosti, přičemž největší podíl odpadu pochází z domácností. Podle studie Mendelovy univerzity v Brně každý obyvatel ČR vyhodí ročně mezi 37 a 60 kilogramy potravin, což odráží nedostatečné plánování a nesprávné skladování potravin. Tento problém se přitom netýká pouze České republiky – Evropská unie požaduje, aby členské státy do roku 2030 snížily plýtvání potravinami o polovinu ve všech článcích potravinového řetězce.

Na setkání u kulatého stolu, který svolal Food Waste Institut při Mendelově univerzitě v Brně a který se uskutečnil 6. listopadu 2024, se zástupci výzkumných institucí, maloobchodních řetězců, Ministerstva životního prostředí (MŽP) a dalších organizací shodli na tom, že pouhá informovanost nestačí. Podle serveru prazska.drbna.cz Jan Maršák, ředitel odboru cirkulární ekonomiky a odpadů MŽP, zmínil možnost finančních sankcí, které by veřejnost motivovaly k lepšímu plánování spotřeby potravin. „Ačkoli je pravda, že domácnosti plýtvají nejvíce, nemyslím si, že všichni ostatní také dělají maximum. Komunikace s řetězci a zástupci gastronomie se však dá nějakým způsobem nastavit, v případě domácností to bude oříšek. Nemyslím si, že pouze edukace bude stačit, pravděpodobně se budeme muset začít bavit i o dalších opatřeních a finančních sankcích. Ta množství vyhozených potravin jsou totiž opravdu vysoká a negativní,“ sdělil novinářům. Přesto však výzkumnice Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity upozornila, že pozitivní motivace má dlouhodobě lepší výsledky než sankce. Podle ní navíc Češi nepatří k největším plýtvačům v rámci Evropské unie, a proto snížení plýtvání o 50 % nebude úplně snadná záležitost.

V oblasti vzdělávání spotřebitelů o neplýtvání potravinami podnikají první kroky i obchodní řetězce. Nabízejí se slevou potraviny s blížící se expirací, školí svoje zaměstnance, aby sledovali data spotřeby a zboží včas zlevnili, komunikují se zákazníky prostřednictvím sociálních sítí a dávají jim tipy a rady, jak zpracovat zbytky potravin, aby neplýtvali. Dalšími kroky může být například zamražení masa před expirací a jeho následné darování potravinovým bankám.

Odborníci také zdůraznili význam vhodné komunikace s cílovými skupinami. Zatímco mladší generace preferují sociální sítě, starší generace využívají tradičnější média, což ovlivňuje způsob šíření osvětových kampaní. Mobilní aplikace, které řetězce využívají k informování o slevách a správném skladování potravin, mají rovněž potenciál oslovit zákazníky a podpořit jejich zájem o udržitelnost.

Výzkum Mendelovy univerzity dále ukázal, že systematická edukace přináší měřitelné výsledky: v ročním experimentu, který probíhal v 900 domácnostech v Brně, se množství potravinového odpadu snížilo o 11 %. Klíčovou roli v tomto procesu hrají jednoduché kroky, jako je nakupování podle seznamu, lepší skladování potravin a zpracování zbytků. „Z mnoha výzkumů plyne, že ke snížení plýtvání v domácnostech často vedou poměrně jednoduché kroky, jako například nakupování dle seznamu, díky kterému se nakupující nenechá zlákat impulsivními nákupy, správné skladování potravin nebo dovednost vařit ze zbytků. Právě obchodníci by mohli v místě prodeje komunikovat jednoduché tipy pro kupující, aby se plýtvání snížilo,“ uvedla Kubíčková.

Cílem setkání bylo rozšířit spolupráci mezi maloobchodními řetězci, výzkumníky a veřejnými institucemi, aby společně hledali cesty, jak efektivně edukovat spotřebitele a snížit plýtvání. Vzhledem k cílům EU se očekává, že snížení potravinového odpadu bude jedním z prioritních bodů v rámci ekologických opatření v příštích letech.