Firma Terpenix s.r.o., založená jako spin-off České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) v roce 2013, se zaměřuje na vývoj výrobků, které pomáhají snižovat plýtvání potravinami – zejména prostřednictvím inovací ve skladování a ochraně potravin. Její zakladatel, doc. Ing. Pavel Klouček, Ph.D., je vedoucím katedry Kvality zemědělských produktů na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU.
Doc. Klouček se ve svém výzkumu zaměřuje na analytiku kvality potravin, technologii skladování, přírodní antimikrobiální látky i ochranu potravin. Rozhovor s ním tedy přináší zajímavé vhledy do toho, jak se teorie přetváří v praxi a jak může konkrétní řešení pomoci v oblasti udržitelnosti.
doc. Ing. Pavel Klouček, Ph.D.
Když se řekne „Zembag“, co si mají naši čtenáři představit? Jak byste svou značku a její poslání popsal?
Zembag odstartoval s jedním typem speciálního pytle na skladování brambor v domácnostech. Dnes už ale máme celou řadu výrobků, takže lze říct, že Zembag je ekosystém výrobků, které zjednodušují skladování různých potravin v domácnostech. To je i naše poslání. Ze všech statistik je zřejmé, že nejvíc potravin se vyplýtvá v domácnostech, z velké části právě proto, že nejsou dostupné jednoduché a účinné skladovací technologie. Lednička zkrátka vše nevyřeší.
Jak vznikl projekt Zembag? Co vás inspirovalo, jaký byl první impulz k myšlence designového pytle na skladování brambor?
Byla to kombinace zajímavých výsledků výzkumu a osobní zkušenosti. Pocházím z vesnice a brambory jsme skladovali ve sklepě celou zimu. Po přestěhování do města jsem byl překvapený, jak je to v bytě složitá disciplína. V tu dobu jsme testovali silice proti patogenům na bramborách. Byli jsme celkem úspěšní, ale přitom jsme si všimli, že ošetřené brambory oproti kontrole neklíčí. Navrhli jsme první designový prototyp a vyzkoušeli ho doma.
V tom okamžiku jste si řekli: „Toto má potenciál, může to růst jako společenský nebo podnikatelský projekt“? Jaké překážky jste na začátku museli překonat?
Mezitím jsme zjistili, že podobné řešení používali už Inkové. A když nám po dvou letech prototyp překvapivě dobře sloužil, řekli jsme si, že to zkusíme. Zembag byl vlastně prvním produktem naší univerzitní spin-off firmy Terpenix s.r.o. Ta vznikla před třinácti lety tak trošku z frustrace, protože bylo velmi složité najít komerčního partnera, který by byl schopen a ochoten výsledky výzkumu dovést až na trh. Dnes je situace lepší, nicméně cesta akademických spin-off firem je stále klikatá. Nikdo na ČZU vlastně tenkrát netušil, jak to funguje, takže jsme se například dostali do situace, kdy nám univerzita slíbila počáteční kapitál na rozjezd výroby. Až po založení jsme zjistili, že to možné není. Chtěli jsme tedy požádat o dotaci, ale jelikož univerzita měla 70% podíl, počítal se nám do obratu firmy celý rozpočet univerzity. Takže jsme najednou nebyli malá firma a na dotace neměli nárok. Když už jsme byli zoufalí a chtěli to zabalit, pomohli nám lidé v crowdfundingové kampani.
Z webu vyplývá, že Zembag je vyráběn v chráněné dílně Daneta. Jak probíhá spolupráce s touto dílnou a jaké přináší výhody i výzvy?
Ano, dodnes veškerá výroba probíhá v chráněných dílnách v ČR. Daneta byla první, spolupracuje se nám výborně a spolupráci stále rozvíjíme. Jsme velice hrdí na to, že naše výrobky dávají práci např. zkušeným švadlenám v rekonvalescenci po vážné nemoci nebo lidem s postižením a znevýhodněním. Odvádějí neuvěřitelně kvalitní práci. Jedna známá, co má Zembag už od počátku, tedy sedm let, se nám nedávno vysmála, jak chceme dělat business, když to vydrží věčně. Tak dáváme záruku na materiál a kvalitu šití pět let.
Spolupracujete také s Českou zemědělskou univerzitou. Jak tato spolupráce vypadá v praxi a jak vám pomáhá při vývoji či testování výrobků?
To, že ČZU podpořila vznik první spin-off firmy, když to ještě zdaleka nebylo běžné, je obdivuhodné. ČZU má stále 5% podíl. Co se spolupráce týče, máme v podstatě standardní vztah jako mnoho jiných firem. Spolupracujeme v rámci projektů, i např. na diplomových nebo dizertačních pracích. Jen je škoda, že spin-off firem není víc. Věřím, že je lepší, když se studenti a vlastně i akademici mohou učit na reálných produktech. Nehledě na to, že je to nejpřímější cesta, jak aplikovat výsledky výzkumu do praxe. Což nám v ČR a v Evropě obecně velmi chybí.
Jak konkrétně funguje pytel Zembag – z hlediska materiálů, vrstvení a role kmínové silice?
Zembag má několik vrstev, které chrání brambory před světlem a udržují uvnitř ideální vlhkost a dostatečnou koncentraci kmínové silice. Ta se dává přímo mezi brambory, pomalu se uvolňuje ze sorbentu a její výpary přirozeně zpomalují klíčení. Díky tomu brambory vydrží déle čerstvé, aniž by musely být ve tmě a chladu.
Jak se pytel udržuje, aby vydržel dlouho funkční, a jak dlouho působí ochrana proti klíčení?
Zembag nepotřebuje žádnou speciální údržbu. Pokud se stane, že nějaké brambora přeci jen shnije, lze ho vymýt nebo i vyprat. Říkáme, že náplň se silicí vydrží účinkovat až 5 měsíců, ale máme příklady, kdy brambory vydržely ve výborné kondici s jednou náplní i celý rok.
Jaké jsou nejčastější chyby, které lidé dělají při skladování brambor? Co doporučujete, aby se prodloužila jejich trvanlivost a snížilo plýtvání? Jaké druhy brambor jsou pro Zembag nejlepší? Jak mají lidé brambory „připravit“ na uskladnění v Zembagu?
Do Zembagu se nejlépe hodí pozdní a polopozdní odrůdy, které jsou přirozeně lepší na skladování. Před uložením je dobré brambory neumývat, jen je zkontrolovat, jestli nejsou porušené nebo nahnilé. Ty problematické raději vyřadit, a ty dobré nechat aspoň pár hodin oschnout, než je dáte do pytle. Problémy jsou s ranými a novými bramborami, které se skladovat nemají. Ty mají jen tenkou slupku a kmínová silice je může i poškodit. Podobné je to s pozdními bramborami, které ale po sklizni neprošly správným procesem hojení. Tento proces trvá tři týdny a dříve ho dělali všichni zemědělci, dnes bohužel ne. Brambory tak obsahují velké množství přebytečné vody a nemají zahojené rány po sklizni, což může vést k rychlému kažení. Takže pokud se objeví problém, doporučujeme nechat je dva až tři týdny mimo Zembag na tmavém místě vydýchat. Potom už vydrží v Zembagu několik měsíců.
Vyvíjíte také pytle na další plodiny, například cibuli nebo česnek. Jak se liší jejich skladovací požadavky od brambor? Jak mají lidé cibuli a česnek „připravit“ pro uskladnění v Zembagu?
Zembag na cibuli a česnek jsme vyvinuli a uvedli na trh minulý rok. Tyhle produkty obecně potřebují nižší vlhkost, obzvláště česnek, a zároveň jsou větším problémem choroby, takže používáme oreganovou silici, která nám v dlouhodobých testech vyšla nejlépe. Zembagy jsou tedy podle těchto parametrů upravené a v domácnostech by měly být na suchém místě. Příprava na skladování je jednoduchá. Nejdůležitější je nechat cibule a česneky po sklizni řádně vyschnout. Klidně i několik týdnů, ideálně na slunci.
Můžete prozradit nějakou zajímavost ze zákulisí vývoje? Kolik prototypů vzniklo, na co jste při testování narazili, co se třeba nepovedlo?
Tak toho, co se nepovedlo, by bylo na samostatný článek. Vývoj každého produktu je práce na roky, a i když si myslíme, že už jsme všechno vychytali, tak nás něco překvapí. Třeba klasický Zembag – za sedm let máme pátou verzi a chystáme šestou. Hned u první verze, když mi kamarádka mezi řečí sdělila, že to je perfektní, akorát tam brambory trošku klíčí, jsme museli udělat zásadní změnu ve vnitřních vrstvách. To, co fungovalo v domácím prototypu, zkrátka nefungovalo při využití komerčních materiálů v odlišném prostředí. Každá verze je o zapracování dlouhodobých zkušeností nás i zákazníků a i chyby nás nakonec posunou vpřed.
Jaké jsou vaše plány do budoucna (rozšíření sortimentu, nové technologie, export nebo zapojení dalších partnerů)?
Rádi bychom postupně nabídli řešení pro všechny důležité potraviny, které v domácnostech nemají své ideální skladovací místo, nyní pracujeme na ovoci. Zároveň bychom rádi zvýšili export do zahraničí, potraviny se nevyhazují jen v ČR. Máme globálně unikátní produkty, a budeme rádi, když budou dělat dobré jméno naší zemi i ve světě.
Pokud byste mohli lidem předat jednu hlavní myšlenku o správném skladování a neplýtvání potravinami, jaká by to byla?
Pro mě je vyhazování potravin, i třeba jen na kompost nebo domácímu zvířectvu, což je ta lepší varianta, jako když topíte houslemi. Také to hoří, ale je to zbytečně drahé.
Komentář FWI: V redakci jsme dostali možnost vyzkoušet Zembag přímo v praxi. Pytel jsme testovali v běžných domácích podmínkách a potvrdili jsme si, že dokáže výrazně prodloužit trvanlivost brambor i dalších plodin, a tím skutečně přispět ke snížení domácího plýtvání. Se získanými výsledky jsme byli velmi spokojeni.
Zdroj: www.zembag.cz
