Nejprve musím pochválit organizátory za velmi dobře formulované téma. Pokud chceme efektivně snížit plýtvání potravinami, musíme změnit způsob, jak s nimi nakládají spotřebitelé. Právě zodpovědné spotřebitelství je cesta, jak změny dosáhnout, a zodpovědnost kouzelným slovem, které symbolizuje reálnou šanci na skutečnou změnu.

Další pochvalu si organizátoři zaslouží za volbu místa konání konference, protože pokud jsou zodpovědně se chovající konzumenti na konci pomyslného řetězce plýtvání potravinami, promyšlená a kvalitně napsaná legislativa, která potravinovým ztrátám předchází, stojí na úplném začátku. A zákony se tvoří, schvalují a mění v Poslanecké sněmovně.

A nyní k obsahu celé akce.

Na úvod vystoupila Věra Kovářová, první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny ČR. Čekal jsem pár zdvořilostních vět, ale byl jsem velmi příjemně překvapen. Když si paní Kovářová připravovala svoji řeč, dala si práci, aby se na stránkách Akademie věd ČR seznámila s fakty o plýtvání. A ta mluví sama za sebe: 3 miliardy lidí by se nasytily, kdybychom na planetě nevyhodili třetinu veškeré potravinové produkce, což představuje 1,3 miliard tun. A dodala: „Protože nejsem doma, manžel musí spotřebovat úplně všechno.“ Vtipné, a současně k věci, protože to ukazuje, že zodpovědné spotřebitelství se na prvním místě týká těch, kteří o problému plýtvání potravinami hovoří a chtějí nějakým způsobem přispívat k řešení problému.

V bloku Věda, výzkum a vývoj plýtvání potravinami vystoupil Elliot Mackenzie z Evropské federace potravinových bank (FEBA). Tato organizace zastřešující potravinové banky z celé Evropy byla založena už v roce 1986 a dnes má 30 stálých členů. Její mise nespočívá pouze v zachraňování potravinových přebytků, ale také v jejich efektivní distribuci tak, aby bylo možné snižovat potravinovou nejistotu, tedy zajišťovat potraviny pro ekonomicky slabé občany. Mackenzie nezapomněl připomenout, jak úžasné výsledky má evropská síť potravinových bank. V roce 2023 bylo touto cestou zachráněno a efektivně distribuováno 839 tisíc tun potravin. Současně uvedl, kolik práce je ještě před námi – podle FEBY se na nejbohatším kontinentu na světě vyhodí asi 59 milionů tun potravin ročně.

Předseda České federace potravinových bank Aleš Slavíček prezentoval výsledky českých potravinových bank. Jejich výsledky každoročně rostou a v současné době zvládnou zachránit a doručit 17 tisíc tun potravin ročně. Zajímavým faktem je také to, že 53 % tohoto objemu pochází od potravinových řetězců působících na českém trhu.

Veronika Antošová z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně odprezentovala zajímavý výzkum týkající se plýtvání u generace Z. Tito lidé narození přibližně mezi lety 1997–2012 jsou první generací vyrůstající v digitálním světě a v současné době jsou nejpočetnější na světě. Z výzkumů vyplývá, že mají kratší rozsah pozornost, často se uvádí kolem 8 sekund. To však neznamená, že nejsou schopni se soustředit – spíše rychle filtrují informace a rozhodují, čemu věnovat pozornost. U této cílové skupiny je poněkud zarážející, že vnímá problémy s klimatem nebo třeba všudypřítomnými plasty, ale nikoli to, co se děje kolem plýtvání potravinami. V rámci projektu vznikl podnětný web nebudtrash.cz.

Anna Strejcová z organizace Zachraň jídlo představila velmi zajímavý projekt Prague Food Waste, který se opíral o průzkum potravinového odpadu ve školních a firemních jídelnách. Členové řešícího týmu zjišťovali nejenom množství, ale i příčiny vzniku potravinového odpadu a připravili metody řešení pro odpovědné vedení škol a firem. Ukazuje se, že v sektoru veřejného stravování (zejména ve školních jídelnách) jsou velké rezervy a je na čem pracovat, protože třetina uvařeného jídla se vyhazuje. Pro mne osobně bylo nejzajímavější zjištění, že nejvíc plýtvají ti, kterým na talíř nakládá jídlo někdo jiný.

Druhý blok konference nesl název Projekty zero waste – strategie a koncepty velkých potravinářských firem.

Ke slovu se dostali zástupci firem, které už na poli plýtvání potravinami leccos dobrého vykonali. Michal Vaňáček z TESCO STORES připomněl letitý závazek korporace (z roku 2016) snížit do roku 2025 množství potravinového odpadu o 50 %. Nutno dodat, že se jim to daří. Současně vyzval ostatní řetězce, aby byly v oblasti zveřejňování potravinového odpadu stejně transparentní jako TESCO STORES.

Zástupce společnosti ALBERT Jiří Mareček poděkoval za spolupráci českým potravinovým bankám a veřejně se zavázal, že společnost posune množství zachráněných potravin na 4 tisíc tun ročně.

Zástupci firmy NESTLÉ pronesli ve své prezentaci památnou větu: „Nedává žádný smysl vyrobit potraviny a pak je vyhodit.“

Firma MONDELÉZ, působící ve 150 zemích světa, přišla na konferenci s velmi inspirativní myšlenkou uvědomělé konzumace (z angl. mindful snacking). Koncept by se dal stručně shrnout jako „přemýšlej o tom, co jíš, resp. co nakupuješ a kolik toho vyhodíš“. To pěkně souvisí s tím, co se Mondeléz snaží učit svoje zaměstnance v každodenní praxi: Naším šéfem není manažer, ale spotřebitel.

Ve třetím bloku konference proběhly prezentace výsledků edukačních projektů zaměřených na odpovědné spotřebitelství. Postupně se představily zástupci České republiky (dr. Doušová, ředitelka pražské potravinové banky a současně spiritus agens celé konference), Itálie (Slow Food Grottaglie), Maďarska a Malty. Společným jmenovatelem všech vzdělávacích a osvětových projektů bylo zaměření na děti a mládež. Pěkně to vyjádřili maďarští kolegové: Naším cílem je ukázat dětem, jak se jídlo dostane z pole až na stůl. (Our mission is to show children how food come from field to the table.).

Pavel Kosorin, 20. února 2025