Právě na odolnost tohoto segmentu potravinového řetězce se ve své studii zaměřila skupina vědeckých pracovníků z několika univerzit po celých Spojených státech. Vědci analyzovali, do jaké míry a jak se změnilo chování jednotlivců a domácností při získávání a nakládání s potravinami v souvislosti s pandemií covid-19. Zaměřili se také na snahu pochopit, jak na tento systémový šok reagovali aktéři v celém potravinovém řetězci, aby bylo možné účinně zvýšit odolnost potravinového systému i jeho jednotlivých složek a připravit je na budoucí krizové situace.
Odolnost na úrovni domácností je charakterizována jako schopnost zachovat základní funkce a strukturu domácnosti tváří v tvář šokům a vykolejení z běžného života. Naproti tomu odolnost potravinového systému signalizuje jeho schopnost (systému jako celku i jeho složek) poskytovat dostatečné, vhodné a dostupné potraviny všem, i když čelí nepředvídatelným okolnostem.
Vznik pandemie s sebou přinesl drastická omezení pohybu obyvatelstva, uzavření mnoha možností stravování a výpadky v příjmech i v zásobování potravinami. To obecně představuje obrovskou výzvu nejen pro odolnost potravinového systému, ale zejména pro jeho poslední článek – spotřebitele. Jedním z prvních zjištění při zavedení tzv. „lockdownu“ v polovině března 2020 byl například nedostatek potravin v obchodech. Ten byl způsoben nejen narušením dodavatelského řetězce, ale také z důvodu panických nákupů či hromadění zásob.
Nástup covid-19 a následné společenské změny způsobily jedinečný soubor otřesů v potravinových systémech, včetně hospodaření s potravinami v domácnostech. Dvaašedesát procent respondentů uvedlo, že ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku vaří doma častěji. Tento významný posun k domácí přípravě jídla souvisel s časovou dostupností, vnímanými riziky a přerušením příjmu a má několik potenciálních důsledků, jako je zdravější stravování, lepší hospodaření s potravinami v domácnosti a změny v plýtvání potravinami na straně spotřebitelů. Padesát sedm procent účastníků uvedlo zvýšení dovedností v oblasti vaření a hospodaření s potravinami, což naznačuje, že pravděpodobně došlo k většímu zapojení do přípravy potravin v domácnosti. Více než 40 % účastníků uvedlo, že má více chlazených nebo mražených potravin a naznačuje určitou míru vytváření zásob. Nejenže si lidé vytvářeli zásoby chlazených a mražených potravin, ale také rozšířili své chladírenské kapacity: 26 % přidalo alespoň jednu chladničku a 12 % alespoň jeden mrazák. Zlepšení dovedností v oblasti vaření a hospodaření s potravinami, rozšíření kapacity skladování a využití zásob představují typické individuální strategie pro zlepšení odolnosti.
Celou studii najdete zde.
