Vědci se tak v rámci víceúrovňové analýzy zaměřili na porovnání jednotlivých zemí Evropy. Analýzou územní variability bylo možné identifikovat skupiny zemí, které se vyznačují podobnými vzorci chování, a zaměřit se na ně tedy podle potřeby a naléhavosti veřejněpolitických intervencí.

Jedním ze zajímavých poznatků je zjištění, že lidé žijící ve městech a velkých městech mají tendenci produkovat více odpadu, čímž se zdůraznila potřeba diverzifikace politických intervencí na místní úrovni podle míry urbanizace. Kromě toho se ukázalo, že úroveň vzdělání, způsob třídění, postoje a obavy týkající se plýtvání potravinami souvisejí s chováním jednotlivců ve vztahu k plýtvání potravinami.

Dále vyplynulo, že je třeba podporovat partnerství veřejného a soukromého sektoru a také cílenou intervenci na úrovni komunit, která by se zabývala plýtváním potravinami. Jak dopadly jednotlivé státy?

Výsledky se dozvíte v článku

Household food waste behaviour in EU-27 countries: A multilevel analysis