Mladí lidé ve věku 17 až 25 let často opouštějí domov a postupně se osamostatňují. Zde je prostor pro rozvoj udržitelných stravovacích návyků. Právě proto se finští vědci zaměřili na zkušenosti generace Z, překážky a příležitosti týkající se vzorců chování, navíc se současnými návyky – s ohledem na plánování, nakupování, vaření, stravování a skladování.

Cílem jejich zkoumání bylo navrhnout řešení, resp. najít způsoby, jakými je možné přispět ke změně chování, která nasměruje vzorce chování mladých spotřebitelů udržitelnějším směrem. Generace Z je také pozoruhodná svým vývojem v éře technologického rozmachu, což jim umožňuje být přizpůsobivými a technologicky zdatnými v mnoha aspektech jejich života, včetně adaptace na technologie pro snižování potravinového odpadu.

Hlavní metodou výzkumu byly online diskuse ve fokusních skupinách. Na základě výsledků se ukázalo, že nejdůležitější příležitosti ke změně chování se týkaly sociálních aspektů, potenciálu lokalizace a uvědomění si problematiky v kontextu, resp. zapojení nutnosti změny chování do širšího kontextu udržitelnosti – jako je uhlíková stopa, srovnání stravy a finanční úspory. Výzkum pak také mimo jiné ukázal, že chování mladé generace a uvědomění jeho dopadů je úzce propojeno s globálními výzvami udržitelnosti.

Ve Finsku domácnosti každoročně vyprodukují zhruba 130 milionů kilogramů potravinového odpadu, což je zhruba 23 kilogramů na osobu za rok. Většinu tohoto odpadu tvoří čerstvé, snadno se kazící potraviny a zbytky z vaření či jídla.

Celou studii naleznete zde