Plýtvání potravinami patří mezi nejvýznamnější globální výzvy, které ohrožují udržitelnost potravinových systémů i ekonomickou stabilitu domácností. V Austrálii se každoročně vyhodí přibližně 7,6 milionu tun potravin, což představuje ekonomickou ztrátu ve výši 36,6 miliardy australských dolarů a zároveň přispívá k emisím skleníkových plynů. Z tohoto množství pochází až 34 % odpadu z domácností, přičemž velkou část tvoří právě zbytky jídla.
Na tuto problematiku se zaměřila studie „The Last Bite: Exploring behavioural and situational factors influencing leftover food waste in households“ (Poslední sousto: Výzkum behaviorálních a situačních faktorů ovlivňujících plýtvání zbytky potravin v domácnostech), kterou provedli vědci z australské Central Queensland University ve spolupráci s organizací End Food Waste Australia. Výzkum proběhl v roce 2023 v Austrálii a zúčastnilo se ho 1 007 domácností, které byly vybrány tak, aby reprezentovaly demografickou strukturu australské populace.
Hlavním cílem studie bylo porozumět chování spotřebitelů při nakládání se zbytky potravin v domácnostech a identifikovat faktory, které nejvíce ovlivňují jejich hospodaření s jídlem. Výzkumný tým použil rámec motivace-možnosti-schopnosti (z angl. MOA – Motivation, Opportunity, Ability) a metodu strukturního modelování (SEM – Structural Equation Modelling) k analýze vlivů motivace, dostupných možností a schopností domácností na jejich přístup ke zbytkům potravin.
Výsledky studie přinášejí důležité poznatky o tom, proč lidé vyhazují zbytky jídla a co je může motivovat ke změně chování. Odhalují například, že nejvýznamnějším faktorem je motivace – lidé, kteří si uvědomují ekonomické a ekologické dopady plýtvání, mají větší snahu efektivně nakládat s jídlem. Naopak konkurenční cíle, jako je snaha o konzumaci výhradně čerstvých a zdravých potravin, mohou vést k vyšší míře vyhazování zbytků.
Studie přichází s konkrétními doporučeními, jak pomocí osvěty, technologických inovací a změn v politice přispět ke snižování plýtvání potravinami. Jaké strategie by tedy mohly pomoci domácnostem lépe hospodařit se zbytky potravin?
Hlavní cíle studie
Studie využívá rámec motivace-možnosti-schopnosti (MOA), který se ukázal jako vhodný přístup pro analýzu chování spotřebitelů. Tento model zahrnuje tři klíčové faktory:
1. Motivace – vnitřní podněty vedoucí k minimalizaci plýtvání potravinami.
2. Možnosti – vnější faktory ovlivňující schopnost jednat (čas, technologie, infrastruktura).
3. Schopnosti – dovednosti a znalosti potřebné pro efektivní hospodaření s potravinami.
Cílem je pochopit, jak tyto faktory ovlivňují způsoby nakládání se zbytky potravin a jak je možné pomocí behaviorálních intervencí snížit množství vyhozených potravin.
Klíčová zjištění studie
1. Motivace je nejsilnějším faktorem ovlivňujícím nakládání se zbytky
Motivace spotřebitelů sehrává zásadní roli v předcházení plýtvání potravinami. Lidé, kteří si uvědomují ekonomické, environmentální a etické důsledky plýtvání, jsou více nakloněni hledat způsoby, jak efektivně využít zbytky jídla. Klíčovými motivačními faktory jsou:
• Pocity viny při vyhazování poživatelných potravin.
• Ekonomická motivace – úspora peněz díky lepšímu využití potravin.
• Environmentální uvědomění – snaha snížit vlastní ekologickou stopu.
• Hédonický motiv – dobrý pocit ze správného hospodaření s potravinami.
2. Schopnosti v oblasti plánování a skladování významně ovlivňují chování
Spotřebitelé, kteří mají dobré plánovací a kuchařské dovednosti, lépe hospodaří s potravinami a efektivně využívají zbytky. Důležité dovednosti zahrnují:
• Plánování jídel a nákupů – sestavování nákupních seznamů a promyšlené nakupování.
• Efektivní vaření – příprava správného množství jídla, aby nevznikaly zbytky.
• Skladování potravin – znalost správného uchovávání potravin a jejich uspořádání v lednici.
• Kreativní využití zbytků – schopnost začlenit zbytky do nových jídel nebo je zamrazit na později.
3. Možnosti mají slabší, ale stále relevantní vliv
Zatímco motivace a schopnosti hrají hlavní roli, možnosti, jako jsou časová dostupnost, technologie a životní styl, ovlivňují chování spotřebitelů v menší míře. Mezi hlavní překážky patří:
• Nedostatek času – lidé s hektickým životním stylem častěji plýtvají jídlem.
• Neočekávané změny v rozvrhu – vedou k nevyužití plánovaných potravin.
• Dostupnost technologií – některé domácnosti nemají vhodné vybavení pro skladování nebo ohřívání zbytků.
• Znalost zdrojů – spotřebitelé, kteří mají přístup k informacím o snižování plýtvání (např. recepty na využití zbytků), se chovají odpovědněji.
4. Konkurenční cíle snižují ochotu hospodařit se zbytky
Studie ukazuje, že spotřebitelé, kteří dávají přednost zdravému, bezpečnému a chutnému jídlu, často vyhazují zbytky, protože je vnímají jako méně výživné nebo méně chutné. Hlavní důvody jsou:
• Zdravotní obavy – někteří lidé považují starší jídlo za potenciálně škodlivé.
• Chuťové preference – čerstvé jídlo je upřednostňováno před ohřívanými zbytky.
• Pocit hojnosti – lidé, kteří mají vždy dostatek jídla, méně často konzumují zbytky.
Doporučení pro snížení plýtvání potravinami
Na základě výsledků studie lze doporučit několik strategií pro zlepšení chování spotřebitelů v oblasti hospodaření s potravinami:
1. Edukace a osvěta
• Školní kampaně zaměřené na výchovu k udržitelnému hospodaření s potravinami.
• Mediální kampaně propagující využití zbytků a jejich správné skladování.
• Workshopy a kurzy vaření zaměřené na kreativní využití potravin.
2. Technologická řešení
• Aplikace na plánování jídel a nákupů, které pomáhají snižovat nadbytečné zásoby.
• Inteligentní lednice s funkcí sledování data spotřeby a doporučením receptů ze zbytků.
• Mobilní aplikace pro monitorování plýtvání – uživatelé mohou zaznamenávat množství vyhozeného jídla a sledovat svůj pokrok.
3. Politická opatření
• Podpora inovací v balení potravin, které prodlouží trvanlivost a umožní snadné skladování zbytků.
• Povinné značení potravin s doporučeními pro skladování a využití zbytků.
• Daňové pobídky pro firmy a domácnosti, které aktivně snižují plýtvání potravinami.
Závěr
Plýtvání zbytky potravin je významným problémem v australských domácnostech, ale lze jej efektivně omezit prostřednictvím zvýšené motivace spotřebitelů, rozvoje schopností a lepší dostupnosti informací a technologií. Klíčovou roli hraje osvěta, plánování a správné skladování potravin. Behaviorální intervence a technologické inovace mohou pomoci změnit spotřebitelské návyky a přispět k udržitelnějšímu přístupu k potravinám.
Celou studii najdete zde.