Plýtvání potravinami patří mezi nejvýznamnější globální výzvy, které ohrožují udržitelnost potravinových systémů i ekonomickou stabilitu domácností. V Austrálii se každoročně vyhodí přibližně 7,6 milionu tun potravin, což představuje ekonomickou ztrátu ve výši 36,6 miliardy australských dolarů a zároveň přispívá k emisím skleníkových plynů. Z tohoto množství pochází až 34 % odpadu z domácností, přičemž velkou část tvoří právě zbytky jídla.

Na tuto problematiku se zaměřila studie „The Last Bite: Exploring behavioural and situational factors influencing leftover food waste in households“ (Poslední sousto: Výzkum behaviorálních a situačních faktorů ovlivňujících plýtvání zbytky potravin v domácnostech), kterou provedli vědci z australské Central Queensland University ve spolupráci s organizací End Food Waste Australia. Výzkum proběhl v roce 2023 v Austrálii a zúčastnilo se ho 1 007 domácností, které byly vybrány tak, aby reprezentovaly demografickou strukturu australské populace.

Hlavním cílem studie bylo porozumět chování spotřebitelů při nakládání se zbytky potravin v domácnostech a identifikovat faktory, které nejvíce ovlivňují jejich hospodaření s jídlem. Výzkumný tým použil rámec motivace-možnosti-schopnosti (z angl. MOA – Motivation, Opportunity, Ability) a metodu strukturního modelování (SEM – Structural Equation Modelling) k analýze vlivů motivace, dostupných možností a schopností domácností na jejich přístup ke zbytkům potravin.

Výsledky studie přinášejí důležité poznatky o tom, proč lidé vyhazují zbytky jídla a co je může motivovat ke změně chování. Odhalují například, že nejvýznamnějším faktorem je motivace – lidé, kteří si uvědomují ekonomické a ekologické dopady plýtvání, mají větší snahu efektivně nakládat s jídlem. Naopak konkurenční cíle, jako je snaha o konzumaci výhradně čerstvých a zdravých potravin, mohou vést k vyšší míře vyhazování zbytků.

Studie přichází s konkrétními doporučeními, jak pomocí osvěty, technologických inovací a změn v politice přispět ke snižování plýtvání potravinami. Jaké strategie by tedy mohly pomoci domácnostem lépe hospodařit se zbytky potravin?

Hlavní cíle studie

Studie využívá rámec motivace-možnosti-schopnosti (MOA), který se ukázal jako vhodný přístup pro analýzu chování spotřebitelů. Tento model zahrnuje tři klíčové faktory:

1. Motivace – vnitřní podněty vedoucí k minimalizaci plýtvání potravinami.

2. Možnosti – vnější faktory ovlivňující schopnost jednat (čas, technologie, infrastruktura).

3. Schopnosti – dovednosti a znalosti potřebné pro efektivní hospodaření s potravinami.

Cílem je pochopit, jak tyto faktory ovlivňují způsoby nakládání se zbytky potravin a jak je možné pomocí behaviorálních intervencí snížit množství vyhozených potravin.

Klíčová zjištění studie

1. Motivace je nejsilnějším faktorem ovlivňujícím nakládání se zbytky

Motivace spotřebitelů sehrává zásadní roli v předcházení plýtvání potravinami. Lidé, kteří si uvědomují ekonomické, environmentální a etické důsledky plýtvání, jsou více nakloněni hledat způsoby, jak efektivně využít zbytky jídla. Klíčovými motivačními faktory jsou:

• Pocity viny při vyhazování poživatelných potravin.

• Ekonomická motivace – úspora peněz díky lepšímu využití potravin.

• Environmentální uvědomění – snaha snížit vlastní ekologickou stopu.

• Hédonický motiv – dobrý pocit ze správného hospodaření s potravinami.

2. Schopnosti v oblasti plánování a skladování významně ovlivňují chování

Spotřebitelé, kteří mají dobré plánovací a kuchařské dovednosti, lépe hospodaří s potravinami a efektivně využívají zbytky. Důležité dovednosti zahrnují:

• Plánování jídel a nákupů – sestavování nákupních seznamů a promyšlené nakupování.

• Efektivní vaření – příprava správného množství jídla, aby nevznikaly zbytky.

• Skladování potravin – znalost správného uchovávání potravin a jejich uspořádání v lednici.

• Kreativní využití zbytků – schopnost začlenit zbytky do nových jídel nebo je zamrazit na později.

3. Možnosti mají slabší, ale stále relevantní vliv

Zatímco motivace a schopnosti hrají hlavní roli, možnosti, jako jsou časová dostupnost, technologie a životní styl, ovlivňují chování spotřebitelů v menší míře. Mezi hlavní překážky patří:

• Nedostatek času – lidé s hektickým životním stylem častěji plýtvají jídlem.

• Neočekávané změny v rozvrhu – vedou k nevyužití plánovaných potravin.

• Dostupnost technologií – některé domácnosti nemají vhodné vybavení pro skladování nebo ohřívání zbytků.

• Znalost zdrojů – spotřebitelé, kteří mají přístup k informacím o snižování plýtvání (např. recepty na využití zbytků), se chovají odpovědněji.

4. Konkurenční cíle snižují ochotu hospodařit se zbytky

Studie ukazuje, že spotřebitelé, kteří dávají přednost zdravému, bezpečnému a chutnému jídlu, často vyhazují zbytky, protože je vnímají jako méně výživné nebo méně chutné. Hlavní důvody jsou:

• Zdravotní obavy – někteří lidé považují starší jídlo za potenciálně škodlivé.

• Chuťové preference – čerstvé jídlo je upřednostňováno před ohřívanými zbytky.

• Pocit hojnosti – lidé, kteří mají vždy dostatek jídla, méně často konzumují zbytky.

Doporučení pro snížení plýtvání potravinami

Na základě výsledků studie lze doporučit několik strategií pro zlepšení chování spotřebitelů v oblasti hospodaření s potravinami:

1. Edukace a osvěta

• Školní kampaně zaměřené na výchovu k udržitelnému hospodaření s potravinami.

• Mediální kampaně propagující využití zbytků a jejich správné skladování.

• Workshopy a kurzy vaření zaměřené na kreativní využití potravin.

2. Technologická řešení

• Aplikace na plánování jídel a nákupů, které pomáhají snižovat nadbytečné zásoby.

• Inteligentní lednice s funkcí sledování data spotřeby a doporučením receptů ze zbytků.

• Mobilní aplikace pro monitorování plýtvání – uživatelé mohou zaznamenávat množství vyhozeného jídla a sledovat svůj pokrok.

3. Politická opatření

• Podpora inovací v balení potravin, které prodlouží trvanlivost a umožní snadné skladování zbytků.

• Povinné značení potravin s doporučeními pro skladování a využití zbytků.

• Daňové pobídky pro firmy a domácnosti, které aktivně snižují plýtvání potravinami.

Závěr

Plýtvání zbytky potravin je významným problémem v australských domácnostech, ale lze jej efektivně omezit prostřednictvím zvýšené motivace spotřebitelů, rozvoje schopností a lepší dostupnosti informací a technologií. Klíčovou roli hraje osvěta, plánování a správné skladování potravin. Behaviorální intervence a technologické inovace mohou pomoci změnit spotřebitelské návyky a přispět k udržitelnějšímu přístupu k potravinám.

Celou studii najdete zde.