Teorie postrčení (anglicky „nudge“), oceněná Nobelovou cenou, vychází z myšlenky, že když poznáme, jak lidé přemýšlí, můžeme je vhodnými pobídkami postrčit žádoucím směrem. Můžeme lidem pomoci činit co nejužitečnější rozhodnutí, aniž bychom omezili jejich svobodu volby.
Cílem udržitelnosti je chránit přírodní prostředí, konkrétně zdraví lidí a životního prostředí, a zároveň nutit lidi k inovacím, aby nebyl ohrožen životní styl budoucích generací. Přístupy k udržitelnosti mají za cíl udržet křehké ekosystémy Země v rovnováze, obvykle prostřednictvím podpory obnovitelných zdrojů paliv, ochrany fyzického prostředí a snižování emisí uhlíku. V současné době je špatná udržitelnost hlavním problémem, který ovlivňuje globální potravinový systém. Tato situace představuje pro společnosti a vlády celého světa významný problém. V celosvětovém měřítku se v rámci potravinového řetězce vyhodí nebo ztratí přibližně třetina všech vyprodukovaných potravin. Cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje požadují, aby se do roku 2030 snížilo plýtvání potravinami na úrovni spotřebitelů na polovinu.
V evropských zemích dochází k více než 40% ztrátám potravin a plýtvání potravinami ve fázi maloobchodu a spotřeby; tento stav nelze udržet a je naléhavě nutné zjednat nápravu a vytvořit příležitosti ke změně. Techniky postrčení se ukázaly jako účinné při změně chování v oblastech souvisejících se spotřebou potravin (například zdravá výživa), ale účinnost intervencí využívajících tyto techniky ke změně chování v oblasti plýtvání potravinami zůstává navzdory rostoucímu počtu výzkumů nejasná.
Cílem tohoto přehledu je objasnit prostředky ke změně chování domácností v oblasti plýtvání potravinami pomocí metod postrčení a určit prioritní potřeby dalšího výzkumu. Britští výzkumníci systematicky prohledali čtyři databáze, šedou literaturu a seznamy odkazů s cílem identifikovat relevantní výzkumy, které se týkají metod postrčení v oblasti změny chování při plýtvání potravinami. Ve své rešerši identifikovali šestnáct recenzovaných výzkumných článků a dvě zprávy z šedé literatury, které podrobili kritickému hodnocení. Ze čtyř studií, považovaných za spolehlivé, vyplývá, že intervence využívající pobídky prostřednictvím sociálních norem, připomínání nebo sociálních norem v kombinaci se zveřejňováním informací byly při změně chování v oblasti plýtvání potravinami na úrovni domácností účinné, zatímco samotné poskytování informací, tj. zveřejňování environmentálních nákladů na plýtvání potravinami, účinné nebylo.
Motivaci a schopnost změnit chování mohou ovlivnit obecné informace, například informační kampaně, protože jednotlivci často nemají dostatečné povědomí o otázkách environmentální udržitelnosti v souvislosti s potravinami. K vytvoření změny v odpovídajícím rozsahu a rychlosti by však byly zapotřebí další přístupy k osvětovým kampaním. Výzkumy ukazují, že ačkoli jsou informace cenné, pokud jsou nabízeny samostatně, nejsou klíčem k motivaci ke změně. Je třeba vytvořit příležitosti ke změně. Vytváření příležitostí ke změně chování domácností v oblasti plýtvání potravinami může být jednoduché, například zpřístupněním preferovaných možností volby. Příkladem může být umístění nádob na potravinový odpad v domácnostech, které jsou snadno dosažitelné a podporují recyklaci potravinového odpadu.
V předchozích přehledech intervencí zaměřených na chování související s plýtváním potravinami chybí hodnocení kvality studií, a proto tento přehled poukazuje na nedostatek kvalitních primárních studií využívajících intervence s postrčením ke změně chování v oblasti plýtvání potravinami. Z tohoto přehledu vyplývá, že intervence pro recyklaci potravinového odpadu jsou účinné, pokud vedle využití sociálních norem zahrnují i pobídky, připomínání nebo poskytování informací. Pokud se chování v oblasti recyklace potravinového odpadu považuje za hybné opatření ke zvýšení povědomí spotřebitelů o tématu potravinového odpadu, může to mít pozitivní dopad na snižování množství potravinového odpadu. Tento přehled ilustruje omezené informace o účinnosti postrčení pro intervence na snížení plýtvání potravinami. Modely a rámce změny chování naznačují, že pobídky fungují, pokud jsou hmatatelné, relevantní a přínosné pro jednotlivce a jeho životní styl.
Celou studii najdete zde.
