Plýtvání potravinami má významný dopad na emise skleníkových plynů, biologickou rozmanitost, využití vody a znečištění. Svou roli v systému hrají všechny části dodavatelského řetězce – od zemědělské produkce, přes zpracování, distribuci, maloobchod, až po domácí přípravu jídel. Podle odhadů se ztratí nebo vyplýtvá téměř třetina celkové hmotnosti potravin a čtvrtina kalorií vyprodukovaných globálně. Nejvíce potravinového odpadu vzniká v domácnostech a u spotřebitelů, což je značný problém. V domácnostech ve Finsku se ročně vyprodukuje přibližně 130 milionů kg potravinového odpadu.

Neefektivní hospodaření s potravinami není jednoduchým problémem, ale výsledkem mnoha různých chování a interakcí mezi spotřebitelem a danými potravinami.

Finský výzkum tak mapoval zkušenosti generace Z, překážky a příležitosti týkající se vzorců chování, a to s ohledem na plánování, nakupování, vaření, stravování a skladování. To vše s důrazem na budoucí motivace ke změnám. Doposud provedené průzkumy týkající se udržitelné spotřeby potravin u generace Z byly totiž zaměřeny spíše na udržitelnost spotřeby než na návyky spojené s plýtváním potravinami a způsoby, jak minimalizovat odpad.

Vědci měli za cíl přispět k celkové koncepci návrhu na změnu chování, které nasměrují vzorce chování mladých spotřebitelů udržitelnějším směrem. V rámci dvou případových studií se tak zaměřili na finské spotřebitele ve věku 17-26 let. Hlavní metodou výzkumu byly online diskuse ve fokusních skupinách.

Velká balení a absence znalostí jako příčina

Výsledky ukázaly jako, že největší překážky pro minimalizaci plýtvání potravinami, byly spojeny s velkými rozměry balení potravin, plánovanou nebo neplánovanou velikostí porcí jídla, nedostatečnými znalostmi o přípravě jídla, neplánovanými událostmi a ekonomickou situací.

Velká velikost výrobků byla uvedena jako hlavní problém právě pro tuto konkrétní věkovou skupinu. V popisovaných každodenních situacích se ukázalo, že je pro respondenty také obtížné odhadnout, kolik potravin je v praxi potřeba – častým problémem byla přemíra nakoupených potravin, které nestihly být spotřebovány. Dalším problémem byly spontánní události, které nečekaně změnily plány spotřeby.

Výzkum dále ukázal, že klíčové faktory ke změně chování spočívají u této věkové kategorie v sociálních faktorech, možnostech lokálního původu a potřebě zahrnout do návrhu koncepce pro změnu chování širší aspekty udržitelnosti, jako je uhlíková stopa, porovnání jídel a finanční úspory. Účastníci totiž velmi přijali za svou výzvu spojenou s ochranou klimatu a bojem proti plýtvání potravinami a nezdravému stravování.

Celou studii najdete zde