Většina potravinového odpadu vzniká na úrovni domácností, a proto bude pro prevenci užitečnější pochopit příčiny potravinového odpadu, který vzniká u spotřebitelů. Cílem této studie je prozkoumat přímý i nepřímý vliv morálních postojů spotřebitelů, jejich znalostí o ochraně potravin, stravovacích návyků a nákupních zvyklostí na chování v oblasti plýtvání potravinami.
K modelování strukturálních rovnic byly použity údaje od 328 účastníků, kteří se zúčastnili průzkumu v Turecku. Výsledky studie ukazují, že morální postoje mají přímý vliv na chování v oblasti plýtvání potravinami, stravovací návyky, nákupní zvyklosti a znalosti o ochraně potravin. Dále se ukazuje, že nákupní zvyklosti mají významný vliv na chování v oblasti plýtvání potravinami.
Analýza rovněž poskytuje důkazy o nepřímých účincích, například že nákupní zvyklosti zprostředkovávají vztah mezi morálními postoji a chováním v oblasti plýtvání potravinami spolu se vztahem mezi znalostmi o ochraně potravin a chováním v oblasti plýtvání potravinami. Vztah mezi morálními postoji a nákupními zvyklostmi je navíc zprostředkován znalostmi o ochraně potravin.
Výsledky ukazují, že morální postoje a nákupní zvyklosti jsou dva důležité determinanty plýtvání potravinami. Pokud jsou jednotlivci přesvědčeni, že vyhazování potravin je špatné a neodpovídá jejich sebepojetí, množství potravin, kterými plýtvají, se snižuje. Také jedinci, kteří nakupují zodpovědně a nakupují tolik, kolik potřebují, uvádějí méně plýtvání potravinami. Úsilí, jehož cílem je snížit plýtvání potravinami v domácnostech, by se mělo zaměřit na podporu silných morálních postojů proti plýtvání potravinami a na varování spotřebitelů před negativními důsledky nadměrného nakupování.
V EU se každoročně vyhodí přibližně 88 milionů tun potravin, přičemž související náklady dosahují 143 miliard EUR (FUSIONS, 2016). Turecko je samo zodpovědné za plýtvání 26 miliony tun potravin, což odpovídá přibližně 36 miliardám eur (WPFoT, 2019). Celkově se odhaduje, že jedna třetina všech celosvětově vyprodukovaných potravin přijde vniveč nebo se vylije, ztrácí kvalitu a hodnotu v potravinovém řetězci (FAO, 2019). Odhaduje se, že do roku 2030 se množství vyhozených potravin zvýší o 33 % a dosáhne 2,1 miliardy tun, což odpovídá 1,5 bilionu dolarů (Boston Consulting Group, 2018).
Celou studii najdete zde
