Ztráty potravin a plýtvání potravinami si v posledních letech získaly značnou celosvětovou pozornost. Podle zpráv mezivládní Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů se přibližně jedna třetina celosvětově vyprodukovaných potravin určených k lidské spotřebě ztratí nebo vyplýtvá na cestě mezi výrobou a spotřebou, což představuje přibližně 1,3 miliardy tun potravin s odhadovanou ekonomickou hodnotou 750 miliard amerických dolarů. Tyto ztráty a plýtvání vyvolávají tři významné problémy. Za prvé přispívají k neudržitelnému (ne)využívání omezených zdrojů a degradaci ekosystémů. Protože výroba potravin vyžaduje značné zdroje, vyřazování vyprodukovaných potravin znamená plýtvání těmito zdroji. Uvádí se například, že k produkci nekonzumovaných potravin se ročně využije asi 1,4 miliard hektarů orné půdy, což vede k významnému narušení ekosystému. Kromě toho se ročně vyplýtvá přibližně 250 kilometrů krychlových vody na výrobu potravin, které se nakonec vyhodí. Za druhé plýtvání potravinami významně přispívá ke znečištění a degradaci životního prostředí v důsledku mnoha procesů, včetně emisí skleníkových plynů, odlesňování, eroze půdy a znečištění vody a ovzduší během výroby, zpracování a distribuce potravin. Za třetí plýtvání potravinami zhoršuje hlad a podvýživu. Podle zprávy instituce UNEP (Program OSN pro životní prostředí) se s hladem celosvětově potýká přibližně 2,37 miliardy lidí, z toho 381,4 milionu lidí trpí chronickou podvýživou. Přestože je problematika plýtvání potravinami rozšířená a přesahuje geografické regiony, existují značné rozdíly v objemu vyprodukovaného potravinového odpadu.

Studie zaměřené na plýtvání potravinami prováděné v zemích s vysokými příjmy se zaměřují převážně na potravinový odpad po maloobchodním prodeji spotřebiteli, zatímco studie ze zemí s nízkými a středními příjmy se prioritně zaměřují na ztráty před maloobchodním prodejem, ke kterým dochází mezi zemědělskými podniky a maloobchodními místy. Navzdory rostoucímu počtu studií na téma potravinového odpadu na úrovni spotřebitelů uvádí značná část existující literatury zjištění, která nejsou srovnatelná a použitelná v širším měřítku, a to především proto, že se omezují na specifické národní nebo regionální kontexty. Kromě toho tato zjištění někdy vykazují značnou variabilitu a nekonzistenci napříč studiemi. V ideálním případě poskytují robustnější údaje s použitelností v širším měřítku primární studie hodnocení situace v oblasti potravinového odpadu, které přesahují rámec jednotlivých zemí a pokrývají širší geografické regiony. Takových studií je však kvůli nedostatečným zdrojům málo.

Shrnutí existujících jednotlivých studií do systematických přehledů pomáhá získat robustnější údaje a dojít ke zjištění, která jsou užitečná pro identifikaci mezer ve výzkumu a přenositelná na širší populaci. Rešerše literatury, kterou irští badatelé provedli, však odhalila nedostatek systematických či rozsáhlých přehledů a souhrnných analýz, které by čerpaly údaje z individuálních studií nakládání s potravinami v domácnostech. Existující přehledy často neobsahují srovnání numerických objemů potravinového odpadu a místo toho se zaměřují na popisné syntézy socioekonomických a demografických faktorů ovlivňujících potravinový odpad domácností. Dalším omezením je zahrnutí údajů z šedé literatury a také neprimárních studií, které využívají sekundární údaje, což v důsledku snižuje kvalitu a spolehlivost zjištění přehledů.

Cílem studie irských vědců bylo předložit souhrnnou analýzu primárních empirických studií o tvorbě potravinového odpadu v domácnostech v zemích s vysokými příjmy. Autoři zkoumali uváděná množství potravinového odpadu v domácnostech, vliv metodických postupů na tato množství a socioekonomické a potravinové faktory, které ovlivňují uváděná množství potravinového odpadu v domácnostech. Poukázali na rozhodující dopady socioekonomických, metodických a potravinových faktorů na objem potravinového odpadu v domácnostech. Kromě toho jejich studie poskytuje cenný zdroj dat, který může být vodítkem pro plánování, organizaci a podávání zpráv o budoucích studiích hodnocení množství potravinového odpadu. Systematický přehled nabízí cenné poznatky o objemu potravinového odpadu v domácnostech hlášených v zemích s vysokými příjmy v letech 2010 až 2022. V počtu publikací, které empiricky kvantifikovaly objem potravinového odpadu v domácnostech, byl pozorován vzestupný trend, což svědčí o pokračující celosvětové propagaci a politických snahách zaměřených na snižování množství potravinového odpadu. Ačkoli byla zjištěna značná variabilita v uváděných objemech potravinového odpadu, identifikované faktory, které k této variabilitě přispěly, byly rozděleny na socioekonomické, metodické a potravinové. V rámci socioekonomických faktorů byly zjištěny značné rozdíly v objemech potravinového odpadu mezi zahrnutými zeměmi. Vykázané objemy potravinového odpadu ovlivnily také metodické faktory, jako jsou použité metody hodnocení potravinového odpadu. Kromě toho k rozdílům v objemech potravinového odpadu přispěly také faktory související s potravinami, jako je stav poživatelnosti vyhozených položek a důvody vzniku odpadu. Zatímco se jako nejčastěji uváděné důvody pro vznik potravinového odpadu v domácnostech objevily zkažené potraviny a potraviny s prošlou dobou spotřeby, skupina studií, které jako převažující důvod uváděly špatné plánování stravování, byla spojena s nejvyšší hmotností (kg) potravinového odpadu.

Výsledky tohoto přehledu přinášejí tři důležitá doporučení, která jsou důležitá pro výzkumné pracovníky i tvůrce politik při plánování studií zaměřených na množství potravinového odpadu v domácnostech a intervenčních opatření. Zaprvé je naléhavě nutné urychlit vývoj a přijetí standardizovaných metodik hodnocení potravinového odpadu, aby byla zajištěna konzistence a srovnatelnost mezi studiemi. Tím se také zvýší přesnost měření a vykazování potravinového odpadu v domácnostech. Kromě toho je nezbytné provádět více studií o potravinovém odpadu v domácnostech, které se zaměřují na primární empirickou kvantifikaci jeho objemu. Takové empirické údaje tvoří pevný základ pro formulaci účinných a na míru šitých intervenčních opatření pro domácnosti. V neposlední řadě poukazuje na důležitost rozšíření interpretace údajů o potravinovém odpadu na úrovni domácností nad rámec běžných demografických proměnných tak, aby zahrnovaly možné dopady použitých metodik a podmínek měřených potravin.

Celou studii najdete zde.