Cílem výzkumu byla analýza chování spotřebitelů při plýtvání potravinami a určit faktory, které ovlivňují vznik potravinového odpadu v řeckých domácnostech.

V Řecku je nedostatek studií, které by se zabývaly potravinovým odpadem, prevencí a souvisejícím chováním na úrovni domácností nebo jednotlivců, což způsobuje mezeru v porozumění potřebném pro rozvoj účinných opatření k prevenci plýtvání potravinami.

Vědci pracovali se vzorkem 921 řeckých domácností pomocí strukturovaného dotazníku založeného na vysvětlujícím rámci teorie plánovaného chování, která je v současnosti nejpoužívanějším kognitivním modelem v environmentální psychologii.

Studie zkoumala platnost vztahů mezi hlavními parametry modelu (postoj k plýtvání potravinami, subjektivní normy, vnímaná kontrola chování, záměr a chování uváděné samotným uživatelem), dále znalosti týkající se prevence plýtvání potravinami, obecné znalosti o životním prostředí, plánovací a nákupní zvyklosti a demografické charakteristiky.

Výsledky ukázaly, že záměr předcházet vzniku potravinového odpadu a zásobovací návyky jsou přímými determinanty chování při vzniku potravinového odpadu. Záměr byl převážně determinován obecným environmentálním postojem, následovaným vnímanou kontrolou chování, postojem k plýtvání potravinami a důsledky/výsledky prevence plýtvání, zatímco subjektivní normy neměly statisticky významný vliv, což naznačuje, že formální a neformální environmentální vzdělávání může pozitivně ovlivnit chování v oblasti prevence plýtvání potravinami prostřednictvím kombinace zkušenostních akcí a instruktáže.

Zjištění studie mohou být podkladem pro tvorbu politik a podpořit rozvoj účinných kampaní pro předcházení plýtvání potravinami ve fázi spotřeby.

Celou studii najdete zde