Metodologie studie

Výzkum probíhal formou komplexního auditu odpadu ve školním prostředí. Jedenáct studentů ve věku 15–17 let během jednoho dne sbíralo a analyzovalo odpad pocházející ze školního stravování. Výzkumníci podrobně zkoumali nejen objem a složení odpadu, ale také nutriční hodnotu balených potravin. Výsledky následně studenti diskutovali ve fokusní skupině, kde sdíleli své názory a hledali možnosti, jak současný systém vylepšit.

Alarmující zjištění

• Plýtvání potravinami: Největší podíl odpadu tvořil organický odpad (14,2 kg), přičemž studenti zjistili, že velká část z něj byla zcela nevyužitelná. To naznačuje, že množství jídla končícího v koši je mnohem vyšší, než by mělo být.

• Nedostatečné třídění: Ačkoliv škola disponuje recyklačními koši, studenti zjistili, že většina z nich byla kontaminována potravinovými zbytky, což znemožňovalo efektivní recyklaci.

• Nutriční kvalita jídla: Až 87 % analyzovaných potravin mělo nízkou výživovou hodnotu, obsahovalo nadměrné množství cukrů, tuků a soli a bylo vysoce průmyslově zpracované.

• Balené potraviny: Mezi nejčastější produkty nacházející se ve školním odpadu patřily cukrovinky, energetické tyčinky a slané pochutiny – tedy potraviny, které by neměly tvořit základ školní stravy.

• Překvapení a šok studentů: Mnozí účastníci studie byli zděšeni rozsahem plýtvání a negativními dopady na životní prostředí, což v nich vyvolalo motivaci k hledání řešení.

Studenti přicházejí s návrhy změn

Během fokusní skupiny studenti identifikovali klíčové oblasti, kde by se situace dala zlepšit, a navrhli konkrétní kroky k dosažení změny:

1. Lepší osvěta o třídění odpadu: Jasnější označení recyklačních košů a informační kampaně by mohly přispět ke snížení znečištění recyklačních materiálů.

2. Omezení jednorázových plastů: Zavedení ekologicky šetrnějších alternativ, jako jsou biologicky rozložitelné obaly, by pomohlo snížit plastový odpad.

3. Zdravější nabídka jídel: Spolupráce se školní jídelnou na rozšíření nabídky čerstvých, nutričně hodnotných potravin.

4. Zapojení studentů do udržitelnosti: Starší studenti by mohli fungovat jako „ambasadoři odpovědného stravování“, kteří by pomáhali s dohledem nad správným tříděním odpadu.

5. Zavedení školního kompostování: Snížení objemu organického odpadu prostřednictvím vlastního kompostovacího systému, který by mohli studenti využívat v rámci školní výuky a zahradničení.

6. Návrat k opakovaně použitelnému nádobí: Snížení množství plastového odpadu prostřednictvím návratu k talířům a příborům, které lze mýt a znovu používat.

Jaký je další krok?

Výsledky této studie ukazují, že změna je nejen nutná, ale i možná. Zapojení studentů do hledání řešení vedlo k většímu uvědomění si dopadu školního stravování na životní prostředí i zdraví. Školy by měly využít této iniciativy k implementaci opatření, která podpoří udržitelné a zdravé stravovací návyky.

Závěr

Školní prostředí má velký potenciál stát se místem, kde se mladí lidé učí nejen správným stravovacím návykům, ale i odpovědnosti vůči životnímu prostředí. Tato pilotní studie ukázala, že participativní přístup studentů může přinést cenné poznatky a inspiraci k pozitivním změnám. Klíčem k úspěchu je spojení osvěty, konkrétních opatření a zapojení celé školní komunity do procesu transformace školního stravování směrem k větší udržitelnosti a zdraví.

Celý článek v angličtině si můžete přečíst zde.