Z celosvětově vyrobených potravin se asi jedna třetina nevyužije, z čehož na domácnosti připadá zhruba polovina. Jedním z článků v koloběhu jsou samozřejmě i obchodní řetězce. Jaké nástroje používají v boji proti nadměrné produkci odpadu z potravin?

V rámci EU se každoročně vyhodí 127 kg odpadu z potravin, z čehož domácnosti jsou zodpovědné za více než polovinu, zatímco produkce a zpracování potravin odpovídá za 18 procent a původní produkce za 11 procent. Na veřejné stravování a maloobchody připadá nejméně.

Obchodníci totiž přistupují k problematice systematicky a přijímají různá opatření pro snižování odpadů. Jedná se například o snižování cen produktů blížících se k datu spotřeby, partnerství s potravinovými bankami, útulky a zoologickými zahradami a optimalizace zásob v obchodech. Odpad z potravin také směřuje do bioplynových stanic. „Ceny pravidelně přehodnocujeme na základě procentuálních prodejů a stavu zásob s ohledem na minimální trvanlivost,“ vysvětluje Renata Maierl z Kauflandu.

Ovoce a zelenina patří mezi produkty s krátkou trvanlivostí a vyšší náchylností k poškození. „Největší plýtvání je u zeleniny a ovoce, kde se zhruba polovina sklizně nevyužije a je vyhozena. Celkově ročně přijde nazmar 1,3 miliardy tun potravin,“ uvádí Milan Mařík, datový analytik z platformy CSRD.cz, která se zaměřuje na udržitelnost v podnikání.

Záchranné bedýnky a podpora dodavatelů

Některé obchodní řetězce reagují nabídkou tzv. záchranných bedýnek nebo tašek s ovocem a zeleninou, které nesplňují estetické standardy, ale jsou stále kvalitní a chutné. Lidl byl první, kdo zavedl tento koncept (později přešel na tašky), a následovaly ho Albert a Penny Market.

Obsah těchto balíčků se liší v závislosti na dostupném ovoci a zelenině a je cenově nastaven tak, aby byl pro zákazníky atraktivní a pomohl předejít plýtvání.

Řetězce rovněž spolupracují s dodavateli. Tesco například pracuje s farmou Brod, která dodává malé brambory, jež se obvykle nebalí a jsou zaorávány.

Kaufland a Tesco nezavedly záchranné bedýnky, ale mají jiné metody prevence potravinového odpadu. Kaufland využívá IT systém, který predikuje poptávku a přizpůsobuje objednávky aktuální nabídce. „U méně frekventovaných výrobků jsme snížili zásoby na prodejnách,“ říká Maierl a dodává, že Kaufland má jako jediný vlastní masozávod pracující na principu just-in-time objednávek.

Spolupráce s potravinovými bankami, zvířecími spolky a zoologickými zahradami přispívá k redukci odpadů. Například Albert daroval v minulém roce potravinovým bankám 2 800 tun potravin, což je o polovinu více než v roce předchozím a překračuje veřejný závazek o 20 procent.

Více se dočtete zde

https://www.socr.cz/zpravodajstvi/retezce-vitezi-v-boji-proti-plytvani-potravinami