V průběhu pandemie došlo k výraznému nárůstu povědomí o plýtvání potravinami mezi spotřebiteli, což potvrzuje  studie od Capgemini Research Institute. Statistiky naznačují, že zatímco v roce 2019 si problému všímalo jen 33 % zákazníků, nyní je to již 72 %. K tomuto nárůstu došlo z důvodu vzestupu cen potravin, komplikací s řetězci dodávek, dopadů pandemie a lepšího porozumění potřebě udržitelnosti.

V části zprávy nazvané „Proč by se plýtvání potravin mělo týkat nás všech“ je zahrnut průzkum, který zahrnoval 10 000 konzumentů a vedoucí pracovníky z tisíce velkých potravinářských firem. Tyto výsledky poukazují na to, že přestože spotřebitelé přiznávají svůj díl odpovědnosti za mrhání (60 %), téměř dvě třetiny (61 %) současně cítí, že by výrobci a prodejci měli podniknout větší opatření k omezení této problematiky. 57 % zákazníků vyjádřilo zklamání nad tím, že podniky nevěnují tomuto problému dostatečnou pozornost.

Zákazníci preferují vyhledávání informací na webu

Přestože 60 % dotazovaných firem tvrdí, že se snaží své klienty vzdělávat o redukci plýtvání potravinami, například skrze vysvětlení termínů „minimální trvanlivost“ nebo „spotřebujte do“, jen 39 % zákazníků považuje tyto informace za jasné a pochopitelné. Zákazníci by uvítali zlepšení v oblastech jako jsou inovace produktů a balení, čitelnost etiket či podrobné informace o produktu, například pomocí QR kódu na obale.

„Podniky, které uveřejňují informace o svých snahách snižovat plýtvání potravinami, mohou tímto přístupem získat zákaznickou důvěru. 91 % zákazníků by upřednostnilo nakupovat od těch, kdo jsou transparentní v této oblasti, a 58 % by dokonce zvýšilo své výdaje u těch firem, které aktivně bojují proti plýtvání. Technologie mohou být nástrojem, kterým firmy usnadní spotřebitelům snižovat plýtvání, motivují své zaměstnance k proaktivnímu jednání a posilují veřejné povědomí o této problematice,“ uvádí Ondřej Valvoda, ředitel Capgemini v ČR.

Zákazníci se navíc sami zapojují do hledání řešení, jak zamezit zbytečnému ztrácení potravin. Jen třetina z nich získává relevantní informace přímo od výrobců nebo obchodníků (např. skrze etikety nebo reklamu). Většina z nich (67 %) se spíše obrací na jiné zdroje jako přátelé, rodina, internet a sociální sítě. Na sociálních médiích byl zaznamenán 80% roční nárůst dotazů týkajících se prodloužení trvanlivosti potravin. Primárními motivy pro rostoucí zájem jsou úspora finančních prostředků (56 %), obavy z hladomoru ve světě (52 %) a klimatické změny (51 %).