Zpráva Světové zdravotnické organizace z roku 2014 uvádí, že 1,4 miliardy lidí má denně zdravotní problémy způsobené nadváhou. Naproti tomu přibližně 1 miliarda lidí zažívá hlad, přičemž jedním z hlavních důvodů je úbytek potravin. Každoročně dochází k plýtvání potravinami v různých fázích dodavatelského řetězce a potravinové ztráty vyjadřují ztráty vznikající ve fázích výroby, zpracování a po sklizni potravin. Na druhé straně potravinový odpad je definován jako ztráty ve fázích spotřeby.

Tato studie hodnotila záměry a chování spotřebitelů v oblasti plýtvání potravinami. Navíc si vytyčila cíl odhalit vliv proměnných, jako je dárcovství, subjektivní normy, pocit viny, postoj, obavy nebo vnímaná kontrola chování, na záměr neplýtvat potravinami.

Studie se v souvislosti s potravinovým odpadem zabývala třemi skupinami výrobků: mlékem, masem a chlebem. Bylo zjištěno, že nejvíce se plýtvá chlebem; spotřeba chleba v Turecku je totiž vyšší než světový průměr. Překvapivé bylo také to, že po chlebu spotřebitelé nejvíc plýtvali masem a mlékem. Když se však podíváme na demografický profil, skutečnost, že většina vzorku je ve věkové skupině 18-28 let, ukazuje, že spotřeba zeleniny a ovoce není považována za plýtvání a že může docházet k plýtvání v důsledku nadměrné spotřeby zdravých potravin, jako je maso a mléko.

Vliv zvyklostí spotřebitelů v oblasti dárcovství na záměr neplýtvat potravinami je nevýznamný. Významný negativní vliv na záměr neplýtvat mají obavy. Do záměru neplýtvat se výrazně propisují proměnné, jako jsou pocit viny, vnímaná kontrola chování, subjektivní normy a postoj. Zásadními faktory, které hrají důležitou roli v oblasti záměru neplýtvat, jsou subjektivní normy. Velký vliv na chování spotřebitelů pak mají vnímaná kontrola chování a záměr neplýtvat.

Celou studii najdete zde.