Jogurty patří k nejčastěji vyhazovaným potravinám
Jogurty jsou v domácnostech častým příkladem plýtvání. Mnoho lidí je vyhodí hned po uplynutí data spotřeby, aniž by ověřili, zda jsou opravdu zkažené. Ve skutečnosti však často bývají stále v pořádku a konzumovatelné.
Rozdíl mezi živým jogurtem a dezertem
Ne všechny jogurty mají stejnou trvanlivost.
- Živé jogurty obsahují aktivní kultury, které produkt přirozeně konzervují a často vydrží déle, než je uvedeno na obalu. Pokud se zkazí, jde obvykle o chybu ve výrobě nebo o přezrání.
- Jogurtové dezerty naopak obsahují různé úpravy prodlužující trvanlivost.
Tyto výrobky mohou být po uplynutí data na obalu nevhodné ke konzumaci a zpravidla ani neobsahují živé kultury.
Nový přístup ve Velké Británii
Britský maloobchodní řetězec ASDA se rozhodl změnit označování u více než poloviny jogurtů své vlastní značky. Datum spotřeby (use by) nahradil datem minimální trvanlivosti (best before). Spotřebitelé tak mají více prostoru využít zdravý rozum a smysly – tedy zhodnotit vůni, chuť a vzhled produktu – a rozhodnout, zda je jogurt stále dobrý.
Inspirace i pro další potraviny
U některých čerstvých potravin, například ovoce a zeleniny, se datum spotřeby neuvádí záměrně. Je totiž snadné vizuálně rozeznat, zda je výrobek čerstvý, nebo už zkažený. Podobný princip nyní začínají maloobchodníci uplatňovat i u mléčných výrobků, kde je potenciál snížení plýtvání značný.
Šance pro obchodníky i zákazníky
Změna přináší výhody pro všechny zúčastněné. Obchodníci ušetří na vyhozeném zboží a domácnosti sníží množství zbytečně vyhozených potravin. Pokud se trend rozšíří i mimo Velkou Británii, mohl by mít zásadní dopad na omezení potravinového odpadu v Evropě.
Jak Evropa mění pravidla označování potravin
- Cíl změn: omezit plýtvání potravinami tím, že spotřebitelé lépe pochopí rozdíl mezi „spotřebujte do“ (use by) a „minimální trvanlivost“ (best before).
- Kde se mění:
- Velká Británie – ASDA přepisuje etikety u jogurtů, Co-op a Morrisons u másla a mléčných výrobků; Waitrose a M&S ruší data trvanlivosti u části ovoce a zeleniny.
- Evropská unie – probíhá revize nařízení EU 1169/2011, která by měla vést k jednotnějšímu a srozumitelnějšímu značení.
- Český kontext: podle průzkumů více než 60 % Čechů potraviny po datu minimální trvanlivosti ještě konzumuje, pokud jsou v pořádku. Odborníci volají po větší osvětě a jasnějším vysvětlování na etiketách.
- Potenciální přínos: snížení množství zbytečně vyhozených potravin o stovky tun ročně, úspora pro domácnosti i obchodníky a zároveň pozitivní dopad na klima.
Komentář redakce FWI
Tento krok řetězce ASDA je ukázkovým příkladem, jak i drobná změna v označování může mít velký dopad. V Česku se o podobném přístupu diskutuje hlavně u pečiva, mléka či másla, ale u jogurtů by mohl být přínos ještě výraznější – právě proto, že se často vyhazují zbytečně. Klíčové však je, aby zákazníci rozuměli rozdílu mezi datem spotřeby a minimální trvanlivostí. Bez osvěty totiž samotná změna etiket nemusí vést k očekávanému snížení odpadu.
