Předcházet plýtvání ano, ale bezpečně
Snižování množství vyhozených potravin patří mezi základní principy udržitelného stravování. Zbytky jídel mohou posloužit jako další oběd nebo večeře, jenže jejich bezpečnost závisí především na tom, jak s nimi zacházíme po uvaření.
Otravy z potravin způsobují bakterie, plísně nebo viry, které se mohou v jídle rozmnožit při nevhodném skladování. Podle docentky klinické mikrobiologie Primrose Freestoneové z Univerzity v Leicesteru lidé často spojují zdravotní rizika hlavně s nedostatečnou tepelnou úpravou. Neméně důležité je ale správné uchovávání již připravených pokrmů. Právě zbytky ponechané několik hodin mimo lednici bývají častou příčinou alimentárních nákaz.
Pizza může být druhý den bezpečná, ale jen za určitých podmínek
Oblíbená pizza bývá častou volbou pro další den. Přesto ani upečený pokrm není automaticky bez rizika. Mikroorganismy se do něj mohou dostat prostřednictvím některých použitých surovin, při kontaktu s kontaminovanými pracovními plochami nebo nevhodnou manipulací.
Riziko mohou představovat také sušené bylinky a koření, například oregano, bazalka nebo pepř. Kontaminace může vzniknout už během sklizně a zpracování nebo při nevhodném skladování v domácnosti. Na těchto ingrediencích mohou přežívat bakterie rodu Salmonella, Bacillus cereus nebo Clostridium perfringens. Pokud hotová pizza po upečení nebo doručení zůstane několik hodin při pokojové teplotě, vytváří vhodné podmínky pro jejich množení.
Nejlepší prevencí je uložit zbytky do lednice nejpozději do dvou hodin. Pizza by měla být přikrytá nebo uložená v uzavíratelné nádobě a spotřebována nejpozději do dvou dnů. Nízká teplota růst bakterií zpomaluje, nezabrání mu však úplně.
Kuřecí maso vyžaduje důslednou tepelnou úpravu
Mezi nejrizikovější zbytky patří také kuřecí maso. Díky vysokému obsahu vody a živin poskytuje vhodné podmínky pro množení bakterií, pokud není po přípravě správně uchováno.
Zcela zásadní je dostatečná tepelná úprava. Pokud je v mase nebo ve šťávě patrná krev, nemělo by se konzumovat ani uchovávat na později. Nedostatečně tepelně upravené kuře může obsahovat bakterie Campylobacter, Salmonella nebo Clostridium perfringens. Jejich přítomnost přitom nemusí být rozpoznatelná podle vzhledu ani zápachu.
Části masa určené k pozdější konzumaci je vhodné po vychladnutí co nejdříve zakrýt a uložit do lednice. Při pokojové teplotě by neměly zůstávat déle než dvě hodiny. Správně připravené kuřecí maso lze v chladu uchovávat až tři dny.
Rýže patří mezi často podceňovaná rizika
Zvýšenou pozornost si zaslouží také rýžové pokrmy, například rizoto, smažená rýže nebo burrito. Syrová rýže může obsahovat spory bakterie Bacillus cereus, které běžné vaření přežívají. Pokud uvařená rýže zůstane delší dobu při pokojové teplotě, mohou spory vyklíčit a bakterie začnou vytvářet toxiny způsobující zvracení nebo průjem.
Proto je vhodné rýži po uvaření co nejrychleji zchladit, přikrýt a uložit do lednice. Doporučená doba skladování je maximálně 24 hodin. Konzumace za studena je bezpečná pouze tehdy, pokud byla rýže správně uchována po celou dobu.
Otevřené konzervy mají také svá pravidla
Správné skladování se týká i otevřených konzervovaných potravin. Po otevření je vhodné zbytky přikrýt a uložit do lednice, aby nedošlo ke kontaminaci ze vzduchu. Z hlediska bezpečnosti mohou zůstat i v původní konzervě, kvůli zachování chuti a kvality je ale lepší přemístit je do uzavíratelné plastové nebo skleněné nádoby.
Délka skladování závisí na typu potraviny. Konzervovaná rajčata a další kyselé výrobky lze uchovávat pět až sedm dní. Konzervované maso, ryby, ovoce, zeleninu nebo těstoviny je vhodné spotřebovat nejpozději do tří dnů. Kyselé prostředí totiž přirozeně zpomaluje množení bakterií.
Bezpečné nakládání se zbytky umožňuje spojit dva důležité cíle: předcházet zbytečnému plýtvání potravinami a zároveň chránit zdraví spotřebitelů.
Zdroj: idnes.cz
