Cílem a rozsahem výzkumu univerzitních vědců ze španělsky mluvících zemí bylo posoudit ekonomické, nutriční a environmentální důsledky pandemie ve Španělsku. Zaměřili se na to, jak lidé během pandemie nakládají s potravinovým odpadem. Využili metodiku, která zohledňuje produkci a spotřebu různých kategorií potravin zahrnutých do typického španělského potravinového koše.
Při definování scénáře před vypuknutím pandemie covid-19 vzali vědci v úvahu spotřebu potravin a nápojů ve Španělsku před vyhlášením výjimečného stavu. Jako základní scénář stanovili spotřebu potravin během roku 2019, na jejímž základě vypracovali soupis výroby a spotřeby potravin a z něj vyplývající soupis potravinového odpadu. Do scénáře zahrnuli celý dodavatelský řetězec, tj. zemědělskou produkci, posklizňovou činnost a skladování, průmyslové zpracování, distribuci (maloobchod i velkoobchod) a spotřebu, jak v domácnostech, tak i mimo ně.
Vědci vycházeli z úvahy, že ze silných výkyvů a krátkodobých změn stravovacích návyků mohou plynout zásadní důsledky na potenciální vznik potravinového odpadu a nakládání s ním. Provedli hloubkovou analýzu vstupů a výstupů španělského potravinového koše, dodavatelského řetězce i ekonomických a komplexních nutričních faktorů. Výsledky ukazují, že během prvních týdnů pandemie covid-19 nedošlo k žádné významné úpravě celkové tvorby potravinového odpadu, ale došlo k částečnému přerozdělení ze spotřeby mimo domácnost do domácností. Výrazně se zvýšily dopady na hospodářství a životní prostředí. Změny stravovacích návyků v důsledku poruch životního stylu a psychického stresu způsobeného omezeními měly za následek výrazné snížení kvality výživy.
Španělské ministerstvo zemědělství, rybolovu a potravinářství (MAPA) uvádí, že domácnosti zvýšily spotřebu ve všech kategoriích potravin. Španělští spotřebitelé si dělali zásoby netrvanlivých potravin a dalších věcí a jedli více poživatin a komfortních jídel („jídel na nervy“), kterými tzv. zajídali stres. Pili více vína, piva a dalších alkoholických nápojů a také konzumovali více rychlého občerstvení během dne. Je zřejmé, že tyto vzorce chování znamenají nejen změny v dodavatelských řetězcích potravin a v plýtvání potravinami, ale mají také negativní vliv na způsob stravování. Ten může být škodlivý pro zdraví, vyvolávat obezitu, poruchy spánku nebo mít dopad na imunitní systém.
Tato studie proto zdůraznila, že opatření zaměřená na snížení míry plýtvání potravinami, zejména v sektoru domácností, mají zásadní význam pro lepší využívání přebytků potravin a pro prevenci a kontrolu množství potravinového odpadu, což nám umožní čelit budoucím nepředvídaným scénářům.
Celou studii najdete zde.
