Problém s plýtváním potravin a jejich ztrátami přispívá k riziku vzniku nedostatku jídla a negativně ovlivňuje životní prostředí. Evropské státy se zavázaly k dosažení cílů stanovených OSN pro udržitelný rozvoj, konkrétně k redukci množství vyhozených potravin na osobu o 50 % do roku 2030.
Jaké druhy potravin nejčastěji končí jako odpad a proč k tomu dochází? Tato problematika je zajímavá nejen z hlediska odpadového hospodářství, ale i z toho důvodu, že takto nevyužité potraviny představují i ztrátu finančních prostředků. Původně jsem se zamýšlel nad kompostováním. Při rešerši materiálů jsem narazil na několik podrobných evropských studií o bioodpadech a věnoval jsem se jejich prostudování.
Změny klimatu a oteplování Země jsou ovlivněny mimo jiné i emisemi skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý. Tento plyn se uvolňuje také z potravin, které jsou vyhozeny a končí na skládkách.
Česká republika patří v oblasti plýtvání potravinami v domácnostech mezi úspěšnější státy EU. Téměř 80 % Čechů udává, že neplýtvá potravinami vůbec nebo plýtvá pouze do 5 % z obstaraných potravin. Není ale jasné, jak dlouho si tento výsledek udrží. Generace Z, lidé narození mezi lety 1996 a 2009, plýtvá potravinami nejvíce. Na generaci Z se proto zaměřily odbornice z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Vědci z brněnské Mendelovy univerzity, konkrétně z Provozně ekonomické fakulty, se dlouhodobě věnuje projektům, které se týkají výzkumu i osvěty spojené s plýtváním potravinami v domácnostech. Po nedávno úspěšném ukončení experimentu zjistili, jaké množství potravin končí ve směsném komunálním odpadu. Průměrně je to 36,4 kg za rok, v sídlištní zástavbě pak až 53 kg na osobu. Dále se chce tým brněnských výzkumníků zaměřit na to, jak by se mohl tento odpad dále zpracovat a využít. Nový tříletý výzkum podpořila částkou 6 milionů korun Grantová agentura Gregora Johana Mendela.
Jako nejvýznamnější původce gastro odpadu můžeme v tuzemsku označit domácnosti. Pozitivní vak je, že se Česko umísťuje pod průměrem Evropské unie, když na každého občana připadá ročně přibližně 56 kilogramů nevyužitých potravin. Vyplývá to z údajů Ministerstva zemědělství ČR (MZe).
Z celosvětově vyrobených potravin se asi jedna třetina nevyužije, z čehož na domácnosti připadá zhruba polovina. Jedním z článků v koloběhu jsou samozřejmě i obchodní řetězce. Jaké nástroje používají v boji proti nadměrné produkci odpadu z potravin?
Plýtvání potravinami má i finanční hledisko, úspory se u čtyřčlenné domácnosti šplhají do tisíců ročně. Podle společného výzkumu VŠE v Praze, Mendelovy univerzity a organizace Zachraň jídlo by čtyřčlenná rodina mohla ročně ušetřit 14 076 Kč, což v přepočtu na průměrnou domácnost s 2,33 členy činí 8 199 Kč.
Jak zastavit plýtvání potravinami? Klíčová je změna myšlení.
Zemědělská 1665/1,
Černá Pole, 613 00 Brno
