Změny klimatu a oteplování Země jsou ovlivněny mimo jiné i emisemi skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý. Tento plyn se uvolňuje také z potravin, které jsou vyhozeny a končí na skládkách.

Česká republika patří v oblasti plýtvání potravinami v domácnostech mezi úspěšnější státy EU. Téměř 80 % Čechů udává, že neplýtvá potravinami vůbec nebo plýtvá pouze do 5 % z obstaraných potravin. Není ale jasné, jak dlouho si tento výsledek udrží. Generace Z, lidé narození mezi lety 1996 a 2009, plýtvá potravinami nejvíce. Na generaci Z se proto zaměřily odbornice z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Vědci z brněnské Mendelovy univerzity, konkrétně z Provozně ekonomické fakulty, se dlouhodobě  věnuje projektům, které se týkají výzkumu i osvěty spojené s plýtváním potravinami v domácnostech. Po nedávno úspěšném ukončení experimentu zjistili, jaké množství potravin končí ve směsném komunálním odpadu. Průměrně je to 36,4 kg za rok, v sídlištní zástavbě pak až 53 kg na osobu. Dále se chce tým brněnských výzkumníků zaměřit na to, jak by se mohl tento odpad dále zpracovat a využít. Nový tříletý výzkum podpořila částkou 6 milionů korun Grantová agentura Gregora Johana Mendela.

Jako nejvýznamnější původce gastro odpadu můžeme v tuzemsku označit domácnosti.  Pozitivní vak je, že se Česko umísťuje pod průměrem Evropské unie, když na každého občana připadá ročně přibližně 56 kilogramů nevyužitých potravin. Vyplývá to z údajů Ministerstva zemědělství ČR (MZe).

Z celosvětově vyrobených potravin se asi jedna třetina nevyužije, z čehož na domácnosti připadá zhruba polovina. Jedním z článků v koloběhu jsou samozřejmě i obchodní řetězce. Jaké nástroje používají v boji proti nadměrné produkci odpadu z potravin?

Plýtvání potravinami má i finanční hledisko, úspory se u čtyřčlenné domácnosti šplhají do tisíců ročně. Podle společného výzkumu VŠE v Praze, Mendelovy univerzity a organizace Zachraň jídlo by čtyřčlenná rodina mohla ročně ušetřit 14 076 Kč, což v přepočtu na průměrnou domácnost s 2,33 členy činí 8 199 Kč.

Studie "Charakterizace a řízení ztrát a odpadu potravin v Severní Americe" od Komise pro environmentální spolupráci se zaměřuje na významný problém ztrát a odpadu potravin (ZOP) v Kanadě, Mexiku a Spojených státech. Ročně vzniká přibližně 168 milionů tun ZOP na všech úrovních dodavatelského řetězce, což má značné environmentální a socioekonomické dopady, včetně emisí metanu z odpadových skládek, neefektivního využívání zdrojů a ekonomických ztrát.