Studie založená na realitě, ne jen na dotaznících
Studie Kunszabó et al. (2025) byla publikována v prosinci 2025 v odborném časopise Sustainable Chemistry and Pharmacy. Výzkum probíhal v Maďarsku a zapojilo se do něj 282 domácností, které poskytly detailní data o svém potravinovém odpadu.
Autoři se zaměřili na to, jaké jsou záměry spotřebitelů snižovat plýtvání, jaké mají reálné schopnosti ke změně chování a jak se tyto faktory liší podle typu vyhazovaných potravin. Důraz byl kladen na každodenní praxi domácností, nikoli pouze na deklarované postoje. Na rozdíl od mnoha starších studií se výzkum neopíral jen o dotazníky. Domácnosti vedly deníky potravinového odpadu, přičemž vyhozené potraviny byly zároveň váženy a kategorizovány pomocí metodiky FUSIONS. Tento přístup umožnil odhalit systematické podhodnocování plýtvání ze strany respondentů.
Vyhnutelné vs. nevyhnutelné plýtvání
Klíčovým prvkem studie je rozlišení mezi vyhnutelným a nevyhnutelným potravinovým odpadem. Nevyhnutelný odpad (např. slupky, kosti nebo kávová sedlina) tvoří pouze část celkového objemu. Významný podíl připadá na vyhnutelné plýtvání, kterému by bylo možné předcházet lepším plánováním, skladováním nebo využitím zbytků.
Výsledky ukazují, že domácnosti mají tendenci považovat své plýtvání za marginální, zejména pokud jde o malé porce nebo jednotlivé kusy potravin. V součtu však tyto „drobnosti“ představují významné množství odpadu – například 84 % domácností své skutečné množství vyhozeného jídla podceňuje v průměru až o 48,5 %.
Ne všechny potraviny mají stejný problém
Analýza podle kategorií potravin odhalila, že největší potenciál ke snížení plýtvání mají čerstvé a rychle se kazící potraviny. Nejčastěji se vyhazovalo pečivo, ovoce a zelenina a zbytky doma připravovaných jídel.
Zároveň se ukázalo, že ochota ke změně chování se liší podle typu potravin. U pečiva lidé často uznávají nadměrné nákupy, zatímco u hotových jídel plýtvání omlouvají nedostatkem času nebo změnou plánů.
Dopady na politiku a preventivní opatření
Autoři studie zdůrazňují, že obecné kampaně proti plýtvání mají omezený efekt. Pokud mají intervence fungovat, musí cílit na konkrétní typy potravin a konkrétní situace v domácnostech. Jiná opatření jsou vhodná pro omezení plýtvání pečivem, jiná pro vařená jídla nebo mléčné výrobky.
Pro tvůrce politik, obce i neziskové organizace to znamená potřebu pracovat s detailnějšími daty a přizpůsobovat osvětu reálnému chování spotřebitelů.
Co si ze studie odnést?
Maďarská studie z prosince 2025 potvrzuje, že domácnosti vyhazují více potravin, než si samy uvědomují. Zároveň ukazuje, že účinná prevence plýtvání vyžaduje cílený přístup založený na datech, nikoli jen na apelování na odpovědnost.
Pro oblast boje proti plýtvání potravinami představuje výzkum důležitý podklad pro tvorbu politik, vzdělávacích kampaní i praktických doporučení pro domácnosti.
Zdroj: Kunszabó, A., Kasza, G., Szakos, D. a kol. (2025): Household food waste – consumer intentions and capacities for further reduction considering different food waste categories. Sustainable Chemistry and Pharmacy, Volume 48, prosinec 2025. Dostupné online: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2352554125003079
