Srpen: kompostování, záchrana potravin i výzkum nového využití odpadu
Srpen začal odborným tématem biologických odpadů. 3. srpna uspořádala Zemědělská a ekologická regionální agentura ZERA on-line seminář s virtuální prohlídkou kompostárny během sezónní špičky. Účastníci mohli nahlédnout do organizace příjmu a zpracování materiálu v době vysokého zatížení, řešení kapacity, logistiky a pracovních postupů i do praktických problémů, které mohou ovlivnit další průběh kompostování. Akce byla součástí vzdělávacího cyklu Rok na kompostárně.
Na toto téma navázal 11. srpna odborný seminář v kompostárně v Klíčanech u Prahy. Zaměřil se na zkušenosti se sběrem biologického odpadu z obcí, jeho zpracováním a následným využíváním kompostu v zemědělství. Pozornost se věnovala také spolupráci obcí, kompostáren a zemědělců, kvalitě vstupních surovin, legislativním požadavkům nebo ekonomice provozu.
Stejný den připomněl obchodní řetězec Albert čtyři roky provozu své zaměstnanecké jídelny v pražských Nových Butovicích, která využívá neprodané čerstvé potraviny ze sousední prodejny. Za čtyři roky zde podle zveřejněných údajů vzniklo více než 53 000 porcí obědů a další využití našly desítky tun potravin. Skladba jídel se přitom každý den přizpůsobuje tomu, jaké ovoce, zelenina, maso nebo další suroviny v prodejně zůstaly.
V červenci a srpnu probíhal také dvouměsíční zkušební projekt Kauflandu a tří regionálních potravinových bank. V sedmi prodejnách se začaly darovat také uzeniny, sýry a lahůdky z obslužných pultů. Výsledky zveřejněné v září ukázaly, že se v průměru podařilo na jedné prodejně zachránit kolem 6 kg těchto potravin denně, tedy přibližně 100 až 120 kg měsíčně. Testované prodejny v darování pokračují a další rozšíření má záviset zejména na možnostech pravidelného svozu a kapacitách regionálních potravinových bank.
Od veřejného stravování až po výzkumnou konferenci v Brně
Do širšího kontextu udržitelného stravování patřilo také setkání „Z pole na talíř“ 21. srpna na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích. Projekt se zaměřuje na větší využívání kvalitních lokálních potravin ve školách, nemocnicích, domovech seniorů a dalších veřejných institucích. Představeny byly další kroky směřující k propojení producentů s veřejným stravováním a ke snížení administrativní zátěže při nákupech. Samotná akce nebyla zaměřena primárně na potravinový odpad, tematicky však navazuje na snahu měnit fungování veřejného stravování jako celku.
Výzkumný rozměr přineslo Brno. Ve dnech 23.–28. srpna se zde konalo společné mezinárodní vědecké setkání IHSS a odborná konference IWA o přírodní organické hmotě. Hlavní zaměření bylo širší než problematika potravinového odpadu, v programu se však objevila i prezentace věnovaná jeho dalšímu využití. Dne 25. srpna představil Lauris Arbidans s kolegy výzkum hydrotermální humifikace běžného kuchyňského potravinového odpadu a jeho přeměny na umělé huminové látky s možným využitím v zemědělských a environmentálních technologiích.
Září proti plýtvání: prevence se přesunula do domácností i škol
Nejvýraznější celostátní aktivitou se v září stala výzva Září proti plýtvání, kterou pořádá organizace Zachraň jídlo. Letošní on-line ročník probíhal od 7. do 30. září po celé České republice a soustředil se na praktické změny v domácnostech – plánování nákupů, přehled o zásobách, správné skladování nebo využití potravin dříve, než se znehodnotí. Kampaň je spojena s Mezinárodním dnem povědomí o plýtvání potravinami a potravinových ztrátách, který připadá na 29. září.
Praktický krok proti plýtvání podnikly také dvě brněnské základní školy. Od 7. září začaly ZŠ Bednářova a ZŠ Tuháčkova používat samoobslužný salátový bar. Žáci si sami volí množství ovoce a zeleniny, které skutečně chtějí sníst. Školy tím reagovaly na předchozí zkušenost, kdy část ovoce a mléčných výrobků rozdávaných ke stravě zůstávala nesnědená. Smyslem změny je tedy vedle rozšíření nabídky také omezení množství jídla, které končí jako odpad.
Cirkulární ekonomika, kompostárny a Týden bez odpadu
Ve dnech 10. a 11. září hostil pražský Kampus Hybernská Festival Dokola, pořádaný Institutem cirkulární ekonomiky. Šlo o první český festival zaměřený komplexně na oběhové hospodářství. Program zahrnoval přednášky, diskuse, praktické dílny a prezentace konkrétních řešení; mezi tématy se objevovalo také využívání zbytků a omezování odpadu spojeného s jídlem. Festival tak zasadil plýtvání potravinami do širšího kontextu efektivního využívání zdrojů.
17. září se v Náměšti nad Oslavou uskutečnil seminář Provoz kompostáren, určený především jejich provozovatelům. Zaměřil se na požadavky právních předpisů, nastavení jednotlivých procesů a řízení provozu tak, aby kompostování probíhalo správně a efektivně.
Od 19. do 26. září proběhl desátý český ročník Týdne bez odpadu, který koordinují Zerowasters. Celorepubliková iniciativa zahrnovala místní i on-line akce zaměřené na předcházení vzniku odpadu, opětovné používání věcí a udržitelnější spotřebu. S potravinami přímo souvisel například BioSWAP v Brně-Líšni 19. září, kde si lidé mohli vyměňovat zahradní výpěstky, bylinky, sazenice a jedlé přebytky, které by jinak nemuseli využít.
Veřejné stravování, potravinové banky a vzdělávání
Další významnou událostí byla konference „Lokálně. Udržitelně. Společně.“ 23. září na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Setkali se zde zástupci zemědělců, veřejné správy, odborných organizací a akademického prostředí. Vedle lokálních a ekologických potravin ve veřejném stravování se program výslovně věnoval také potravinovému odpadu, regionálním tržištím a krátkým dodavatelským řetězcům. Součástí bylo rovněž hledání praktických možností spolupráce místních producentů s veřejnými jídelnami.
Září přineslo také nové bilancování konkrétních projektů maloobchodu. PENNY 24. září uvedlo, že zákazníci prostřednictvím jeho speciálních tašek proti plýtvání za poslední dva roky zachránili více než 2 700 tun potravin. Prodalo se přes milion těchto tašek a další stovky tun jídla řetězec podle svých údajů předal potravinovým bankám a zoologickým zahradám. Projekt „Neplýtváme s PENNY“ podle společnosti zachraňuje každý měsíc potraviny v hodnotě přibližně 3,5 milionu Kč.
25. září se tématu plýtvání věnovala také Noc vědy na Mendelově univerzitě v Brně. Program „Co nám potraviny (ne)říkají“ ukazoval, jak mohou informace na obalech, datum spotřeby nebo způsob komunikace ovlivnit rozhodnutí, zda potravinu sníme, nebo vyhodíme. Návštěvníci se seznamovali s rozdílem mezi označeními „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“, správným ukládáním potravin v lednici a možnostmi, jak předcházet zbytečnému vyhazování.
Ve stejný den proběhlo také menší odborné setkání v Potravinové bance v Olomouckém kraji, kterou navštívili zaměstnanci řetězce Albert. Diskuse se týkala potravinového odpadu, fungování banky a toho, kam směřují potraviny darované z prodejen. I podobná pracovní setkání jsou součástí systému, který propojuje omezení potravinového odpadu se sociální pomocí.
Mezinárodní den proti plýtvání přinesl data i on-line vzdělávání
Na 29. září připadl Mezinárodní den povědomí o plýtvání potravinami a potravinových ztrátách. Tuzemská platforma Nesnězeno při této příležitosti zveřejnila svou dosavadní bilanci. Podle údajů z interního systému platformy Munch bylo v Česku od listopadu 2022 zachráněno 1 728 563 balíčků jídla, což platforma odhaduje přibližně na 1 679 tun potravin. Zákazníci měli díky nákupu těchto přebytků ušetřit téměř 170 milionů Kč.
Ve stejný den uspořádal Institut cirkulární ekonomiky on-line seminář zaměřený na evropské nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR) a udržitelnější stravování na sportovních akcích. Vedle vratných systémů, skladby nabídky a spolupráce s dodavateli se věnoval také konkrétním možnostem prevence plýtvání jídlem při pořádání sportovních akcí.
Závěr měsíce patřil opět biologickým odpadům. 30. září připravila Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích praktickou dílnu věnovanou vermikompostování kuchyňského odpadu. Účastníci se seznamovali s tím, co lze do domácího vermikompostéru ukládat, jaké množství materiálu používat a jak předcházet zápachu, octomilkám nebo dalším problémům.
Tentýž den odstartovala odbornou exkurzí také konference Biologicky rozložitelné odpady 2026 pořádaná Kompostářskou asociací. Zářijová část programu zahrnovala návštěvu Centrální kompostárny Brno, čistírny odpadních vod v Třebíči a třebíčského pivovaru. Samotný konferenční program pokračoval 1. a 2. října a mezi jeho témata patřily bioodpady, gastroodpady, kompostování, čistota vstupního materiálu nebo vermikompostování kuchyňského bioodpadu.
Dlouhodobé projekty pokračovaly i během obou měsíců
Vedle jednorázových akcí pokračovalo několik projektů zaměřených přímo na potravinový odpad. Organizace Zachraň jídlo v roce 2026 realizuje projekt Společně proti plýtvání ve školních jídelnách, který se zaměřuje na rodiče a žáky pražských základních škol. Navazuje na měření projektu Prague Food Waste a upozorňuje mimo jiné na význam odhlašování obědů, přizpůsobování velikosti porcí a komunikace mezi rodinami a školními jídelnami.
Do konce roku 2026 současně pokračuje mezinárodní projekt foodCIRCUS, v němž se v českých školách měří potravinový odpad, zkoušejí preventivní opatření a hledají možnosti redistribuce přebytečných porcí. Aktivní zůstává rovněž projekt Cirkulární školy a systém Zachraň oběd, který propojuje jídelny s charitativními organizacemi. Od jeho spuštění v březnu 2022 bylo podle organizace Zachraň jídlo darováno více než 78 000 plnohodnotných obědů. Na tento směr navazuje také dlouhodobý projekt Stůl pro všechny, jehož cílem je rozšířit redistribuci nevyužitých pokrmů z veřejného stravování.
Srpen a září ukázaly tři cesty, jak jídlem neplýtvat
Dění posledních dvou měsíců dobře ukazuje, že prevence potravinového odpadu v Česku se rozvíjí několika směry současně. První představuje předcházení vzniku odpadu – od plánování v domácnostech přes samoobslužný výdej ve školách až po přesnější práci s přebytky v obchodech a gastronomii. Druhou oblastí je záchrana a redistribuce stále využitelných potravin, ať již prostřednictvím potravinových bank, jídelen nebo digitálních služeb. Třetí cestou je smysluplné využití biologického odpadu, kterému již nebylo možné předejít, zejména kompostováním a vermikompostováním.
Zářijové akce navíc ukázaly, že se téma stále výrazněji přesouvá do škol, veřejného stravování a každodenního rozhodování domácností. Prevence, redistribuce a správné zpracování odpadu tak nejsou oddělené disciplíny, ale části jednoho systému, v němž má každá zachráněná potravina větší hodnotu než dobře zpracovaný odpad.
