Brno, 13. listopadu 2026 – Jak omezovat obalový odpad, aniž by současně rostlo množství vyhozených potravin? Právě tuto otázku řešili účastníci pátého kulatého stolu Food Waste Institutu, který se uskutečnil 11. listopadu na Mendelově univerzitě v Brně. Zástupci státní správy, výrobců, obchodních řetězců, samosprávy a akademické sféry diskutovali o tom, jak skloubit ochrannou funkci obalů, jejich environmentální dopady a ekonomickou dostupnost.
Evropská legislativa přináší nové výzvy
Hlavním tématem diskuse bylo evropské nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), které přináší nové požadavky na omezování obalů, jejich recyklovatelnost a opakované využívání. Současně však Evropská unie stanovuje cíle pro snižování potravinového odpadu.
„Musíme hledat řešení, která umožní naplňovat oba cíle současně. Omezování obalového odpadu nesmí v konečném důsledku vést ke zvýšení množství vyhozených potravin,“ uvedl v diskusi Ing. Bc. Jan Maršák, Ph.D. z Ministerstva životního prostředí.
Na možné rozpory upozornila také Romana Nýdrle ze Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Typickým příkladem je salátová okurka, jejíž plastový obal může prodloužit čerstvost. Jeho odstranění sice sníží množství plastu, ale může zvýšit potravinové ztráty.
Inovace potřebují jasná pravidla i ekonomický smysl
Podle Zdenka Kamenického ze společnosti Smurfit Westrock představuje nová legislativa příležitost pro inovace a rozvoj cirkulární ekonomiky. Moderní papírové obaly mohou v některých případech nahradit plastová řešení, například u skupinových balení nápojů. Nejsou však univerzální alternativou. „Udržitelnost musí přinášet skutečnou hodnotu. Nestačí pouze změnit materiál obalu, důležité je jeho funkční využití, ekonomická dostupnost a možnost recyklace,“ zdůraznil Kamenický.
Výrobci i obchodníci současně upozornili na nejasnosti v provádění evropských pravidel. Podle zástupců řetězců COOP a Penny Market jsou pro úspěšnou transformaci zásadní předvídatelná legislativa, dostupné technologie a nezávislé analýzy životního cyklu obalů.
Méně plýtvání díky datům a správnému plánování
Brněnská řemeslná pekárna William Thomas představila konkrétní příklad, jak lze díky efektivnějšímu plánování výroby omezovat plýtvání potravinami. S využitím vlastního systému, který při plánování zohledňuje údaje o prodejích, počasí i sezónnost, se jí během šesti měsíců podařilo snížit podíl neprodaného pečiva z 8 na 4 %. Pekárna zároveň poukázala na význam správně zvolených obalů, které mají potraviny především chránit a pomáhat předcházet jejich znehodnocení. Ve svém provozu proto kombinuje papírové obaly na pečivo s opakovaně používanými plastovými nádobami. Vilém Ráček, spoluzakladatel William Thomas Artisan Bakery, k tomu uvedl: „Naše zkušenost ukazuje, že omezování plýtvání nemusí znamenat vyšší náklady, právě naopak. Díky lepšímu plánování výroby dokážeme výrazně snížit množství neprodaného pečiva, což nám přináší úspory a pomáhá držet ceny pro zákazníky. Podobně prakticky přistupujeme i k obalům. Nejde tedy o to plast za každou cenu nahrazovat, ale volit takové obaly, které skutečně plní svůj účel a zbytečně nevytvářejí další odpad.“
Brno podporuje předcházení odpadu ve školách i na veřejných akcích
Konkrétní opatření na úrovni samosprávy představil Mgr. Martin Košťál z Odboru životního prostředí Magistrátu města Brna. Město se zaměřuje na předcházení vzniku odpadu, environmentální vzdělávání a podporu lokálních producentů. Významnou oblastí je omezování gastroodpadu ve školním stravování, kde Brno spolupracuje se školními jídelnami na efektivnějším plánování, přípravě a výdeji pokrmů. „Zajímavý je například samoobslužný způsob výdeje, kdy si děti mohou samy naložit takové množství, které skutečně snědí. První poznatky naznačují, že tak lze omezit množství vraceného jídla,“ uvedl Košťál.
Některé školy se zapojují také do darování nevyužitých obědů. Město současně podporuje omezování jednorázových plastů na veřejných akcích. U městských dotačních projektů uplatňuje podmínky směřující k jejich omezení a využívání vhodných alternativ, například vratných nádob. Součástí aktivit je také spolupráce s potravinovou bankou a podpora regionálních producentů.
Rozhodování spotřebitelů není jen otázkou ceny
Profesorka Jana Stávková z Mendelovy univerzity upozornila, že nákupní rozhodování neovlivňuje pouze cena, ale také kvalita, hodnoty, zkušenosti a dostupnost udržitelnějších alternativ. Důležité proto bude vytvářet podmínky, které spotřebitelům umožní promítnout jejich postoje do skutečného nákupního chování.
Rozhodující bude spolupráce a osvěta
Účastníci zdůraznili potřebu lepší komunikace mezi výrobci obalů, potravináři, obchodníky, veřejnou správou a spotřebiteli. Důležitou roli budou hrát také vědecky podložená data, vzdělávání a podpora inovací.
„Naším cílem není postavit obaly proti potravinám, ale hledat řešení, která skutečně sníží celkové množství odpadu. K tomu potřebujeme spolupráci všech článků potravinového řetězce,“ shrnul hlavní poslání setkání Mgr. Pavel Kosorin, ředitel Food Waste Institutu.
Kulatý stůl ukázal, že cesta k udržitelnějšímu potravinovému systému nevede pouze přes méně obalů, ale především přes jejich promyšlené používání, prevenci potravinových ztrát a odpovědné rozhodování založené na datech.
O Food Waste Institutu
Food Waste Institut se zaměřuje na problematiku předcházení plýtvání potravinami, propojuje odborníky z různých oblastí a podporuje hledání praktických i systémových řešení pro efektivnější využívání potravin.
Kontakt: Mgr. Pavel Kosorin, pavel.kosorin@fwinstitut.cz
