Některé druhy ovoce či zeleniny se běžně prodávají po kusech, místo na váhu – třeba limetky nebo salátové okurky. Maloobchodní řetězec Lidl ovšem nyní začal v akci prodávat na kusy netypicky i papriky. Konkrétně bílé papriky z Maďarska nabízí za 4,9 koruny za přibližně stogramový kus. Také Billa přišla s nápadem například vážené třešně nabízet po 100 gramech, zatímco zbytek ovoce a zeleniny klasicky dál po jednom kilogramu.

Předcházení plýtvání potravinami je celosvětově naléhavou politickou prioritou. Řada studií prokázala, že ve vyspělých zemích jsou domácnosti hlavními producenty potravinového odpadu v celém potravinovém řetězci a jsou zodpovědné za přibližně třetinu vyhozených poživatelných potravin.

Koupí takzvaného dobrovaku ušetříte peníze a neplýtváte jídlem. Firma, která za ním stojí, působí v 18 zemích světa a má téměř 100 milionů uživatelů.

Finští badatelé se ve svém výzkumu zaměřili na mladé lidi patřící do generace Z. Jejich primárním záměrem bylo pochopit názory, každodenní zvyky a schopnosti této cílové skupiny ohledně nakupování potravin, stravování a plýtvání jídlem v rámci domácnosti.

Průmysl spojený s gastronomií je nevyhnutelně propojen s tvorbou různých druhů odpadů, včetně zbytků jídla, obalového materiálu či různých chemikálií. Řízení a dohled nad těmito odpady zajišťují různé zákonné předpisy. Právní předpisy se věnují regulaci biodegradovatelného materiálu pocházejícího z kuchyní a jídelen, jako jsou provozovny zpracovávající potraviny, restaurace a podobná zařízení.

Velké množství potravin se ztrácí v celém potravinovém řetězci, což má závažné environmentální, ekonomické a sociální dopady, a většina potravin se vyhodí ve fázi konečné spotřeby, zejména v průmyslových zemích. Plýtvání potravinami na úrovni spotřebitelů v kontextu jednotlivých států je velmi důležitým výzkumným tématem.

Více než polovina české veřejnosti (52 %) považuje plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších více než dvou pětin (42 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit. Vyplývá to z výzkumu Sociologického ústavu.

Polovina potravinového odpadu vzniká v domácnostech, a proto je důležité zabývat se problémem plýtvání potravinami ze strany spotřebitelů a pokusit se jej vyřešit. Cílem litevské studie z roku 2021 tak bylo identifikovat faktory, které ovlivňují intenzitu plýtvání.

Více než polovina z celkového objemu jídla, které se v Evropě vyhazuje, je výsledkem plýtvání v domácnostech. Jeho důvodem jsou především nevhodné zvyky a postupy v zacházení s potravinami. K zajímavému zjištění, resp. změně však došlo v období pandemie Covid-19. Lidé začali jinak hospodařit s jídlem a vůbec přemýšlet o spotřebě a plýtvání. Italští vědci ve své studii z roku 2022 zkoumali příčiny.