Doba, kdy obchodníci považovali odpad za „normální“ součást svého byznysu, je (doufejme) minulostí. Řada výzkumů i praktických zkušeností dnes ukazuje, že v praxi se využívá celá škála opatření, která podporují snahy o snižování potravinového odpadu – od důrazu na dostupnost zboží s co nejdelší dobou použitelnosti na prodejnách až po včasnou reakci na situace, kdy hrozí, že odpad vznikne. Klíčovou roli v tom hraje také tlak na zlepšování sledovatelnosti a sdílení přesných, kvalitních dat napříč dodavatelským řetězcem.
Asi nikoho nepřekvapí, že standardy GS1 patří v maloobchodní praxi mezi významné nástroje pro systematické snižování potravinového odpadu. Základním předpokladem jejich přínosu je široký záběr – od jednoznačné identifikace, přes automatizovaný sběr a sdílení dat, až po širokou akceptaci na trhu.
Standard GS1 umožňuje jednoznačné určení položky, a to včetně variant, balení či hmotnostních kategorií. Zejména v segmentu čerstvých potravin má zásadní význam využití šarží a dat minimální trvanlivosti, respektive použitelnosti, která mohou být kódována přímo v čárových kódech. Díky tomu lze zásoby řídit podle principu FEFO (First Expired, First Out) namísto tradičního FIFO. Výsledkem je přesnější rotace zboží a omezení expirací na prodejní ploše i ve skladu.
A nejde zdaleka o jediný příklad pozitivního dopadu standardů GS1. Dalším přínosem může být rychlejší a lépe cílené stahování rizikových šarží, které pomáhá minimalizovat plošné likvidace.
Kombinace standardní EDI komunikace s využíváním kvalitních a důvěryhodných dat prostřednictvím elektronického katalogu a datové synchronizace navíc zajišťuje transparentní a bezpečný tok informací mezi výrobcem, distributorem a obchodníkem. V neposlední řadě zvyšuje kvalitu predikcí poptávky, umožňuje přesnější plánování výroby i objednávek a celkově posouvá úroveň digitalizace v celém sektoru – nejen v oblasti čerstvých potravin.
Lze předpokládat, že náklady na plnohodnotné zavedení všech systémových opatření na bázi globálních standardů, která kromě efektivity přinesou také významnou podporu snižování potravinového odpadu, se budou lišit podle rozsahu, zvolené technologie, konkrétního produktu i rychlosti implementace. Případové studie však ukazují velmi zajímavé výsledky.
Například největší australský obchodní řetězec Woolworths po zavedení značení pomocí GS1 DataMatrix zvýšil produktivitu o 21 % a snížil plýtvání potravinami o 40 %. Jak? Princip je jednoduchý: čárový kód nové generace, jako je GS1 DataMatrix, může nést více informací – například datum expirace. Díky tomu stačí jedno skenování, které poskytne potřebná data pro zavedení dynamického stanovování cen a prodej produktů za zvýhodněnou cenu ještě před expirací.
Podobně brazilský řetězec supermarketů Parla Deli zaznamenal po zavedení 2D kódů pokles potravinového odpadu o 50 %.
Implementace GS1 standardů tak nepředstavuje jen technologické opatření, ale strategický nástroj pro řízení kvality, efektivity a udržitelnosti. V prostředí rostoucích nákladů a tlaku na ESG ukazatele se standardizovaná datová infrastruktura stává jedním z klíčových předpokladů pro měřitelné a dlouhodobé snižování potravinového odpadu napříč celým hodnotovým řetězcem.
Zdroj: GS1 Czech Republic
Foto: 123rf.cz
