Začátek října: Potravinové ztráty v celém dodavatelském řetězci

První výraznou říjnovou akcí byla odborná přednáška Food waste along the supply chain: From impact measuring to prevention strategies, kterou 6. října hostila Vysoká škola chemicko-technologická v Praze.

Vystoupila na ní Dr. Gudrun Obersteiner, zástupkyně vedení Institutu odpadového hospodářství a cirkularity na vídeňské BOKU University. Přednáška se zaměřila na vznik potravinových ztrát v jednotlivých částech dodavatelského řetězce – od zemědělské produkce přes zpracování a maloobchod až po gastronomii a domácnosti.

Důležitou součástí programu byly metody měření potravinového odpadu, vyhodnocování jeho environmentálních dopadů a hledání účinných preventivních opatření. Pozornost patřila také spolupráci veřejné správy, podniků a spotřebitelů.

Přednáška připomněla, že bez kvalitních dat o množství a příčinách potravinových ztrát je obtížné navrhovat opatření, která skutečně vedou ke snížení plýtvání.

Obce hledaly účinnější systém nakládání s potravinovým odpadem

Na odbornou diskusi navázala 7. října konference Udržitelné nakládání s potravinovými odpady v obcích: data, strategie a praxe, která se uskutečnila v hybridní podobě ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka v Praze.

Konference představila program věnovaný výsledkům výzkumného projektu zaměřeného na prevenci, třídění a využívání potravinových odpadů na komunální úrovni. Vedle odborníků z výzkumných institucí dostali prostor také zástupci měst a obcí.

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka představil metodické a analytické nástroje pro samosprávy. Agentura CENIA se zaměřila na materiálové toky potravinových odpadů, dostupnost zařízení pro jejich zpracování a regionální rozdíly. Další příspěvky se věnovaly ekonomice sběru a možnostem zavádění efektivních systémů v jednotlivých obcích.

Praktické zkušenosti byly zařazeny do programu prostřednictvím příkladů z Prosetína, Hradce Králové a Bílovce. Důležitým tématem bylo také zapojování obyvatel, komunikace změn a překonávání překážek, které mohou komplikovat zavádění nových způsobů třídění.

Konference zdůraznila význam propojení prevence vzniku odpadu s jeho následným odpovědným zpracováním. Zatímco hlavním cílem zůstává předcházet zbytečnému vyhazování potravin, u nevyhnutelných zbytků je důležité zajistit vhodný sběr a materiálové či energetické využití.

Akademie věd otevřela budoucnost potravin a možnosti omezení plýtvání

Jednou z nejvýznamnějších odborných událostí měsíce byla konference Budoucnost potravin: Udržitelná spotřeba a produkce, připravená na 15. října v budově Akademie věd České republiky v Praze v rámci výzkumného programu Strategie AV21.

Konference propojila problematiku potravinové produkce, spotřebitelského chování, veřejného stravování a udržitelného využívání zdrojů.

Program zahrnoval otázky lokální produkce, městského zahrádkaření, kratších dodavatelských řetězců i alternativních zdrojů bílkovin. Významná část byla věnována také potravinovému odpadu a možnostem jeho prevence.

V této oblasti se odborný program zaměřil na měření a interpretaci potravinových ztrát, zkušenosti z institucionálního stravování a výzkum spotřebitelského chování generace Z. Pozornost získaly rovněž digitální nástroje, které umožňují propojit podniky s potenciálními zákazníky a nabídnout potravinové přebytky k dalšímu využití.

Právě kombinace technologických řešení a změn spotřebitelských návyků představuje důležitý směr prevence. Digitální platformy mohou usnadnit distribuci neprodaných výrobků, zatímco vzdělávání a cílená komunikace pomáhají snižovat množství potravin, které se zbytečně vyhazují v domácnostech.

Konference současně ukázala, že plýtvání potravinami nelze oddělovat od širších otázek fungování zemědělství, dostupnosti potravin a dlouhodobé udržitelnosti potravinového systému.

Zachraň jídlo zapojilo rodiče do hledání změn ve školních jídelnách

Praktickému omezování potravinového odpadu ve školním stravování bylo věnováno setkání Jak společně omezit plýtvání ve školní jídelně?, které organizace Zachraň jídlo připravila na 21. října v pražském prostoru Classic 7 Business Park.

Akce byla určena především rodičům žáků pražských základních škol, kteří chtějí aktivně přispět ke snížení množství vyhazovaného jídla.

Program vycházel z konkrétních dat o plýtvání ve školních jídelnách a zaměřil se na překážky, které brání účinnější prevenci. Účastníci měli možnost diskutovat o způsobech komunikace s vedením škol a pracovníky školních jídelen, seznámit se s příklady dobré praxe a získat materiály využitelné při prosazování změn.

Setkání navazovalo na aktivity organizace Zachraň jídlo v oblasti školního stravování, včetně projektů Zachraň oběd a Společně proti plýtvání ve školních jídelnách.

Právě školní jídelny představují prostředí, v němž lze propojit systematické měření odpadu, úpravy provozních postupů a vzdělávání dětí. Významnou roli přitom mohou sehrát nejen zaměstnanci škol, ale také rodiče a samotní žáci.

Online workshop foodCIRCUS představil cirkulární řešení pro potravinový odpad

Dne 23. října se do odborného programu zapojila také Vysoká škola ekonomická v Praze prostřednictvím online workshopu Cirkulární strategie pro potravinový odpad nejen ze školních jídelen.

Workshop připravila Katedra mezinárodního podnikání Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v rámci mezinárodního projektu foodCIRCUS, realizovaného v programu Interreg Central Europe.

Akce byla určena odborníkům, pracovníkům školních jídelen, zástupcům veřejné správy, neziskovým organizacím i dalším zájemcům o udržitelné nakládání s potravinami.

Program se zaměřil na několik oblastí. První z nich byla záchrana nesnědených jídel ze škol a dalších institucí. Další část představovala možnosti zpracování potravinového odpadu, včetně anaerobní digesce a využití hmyzu. Součástí byly také příklady cirkulárních řešení z České republiky a zahraničí.

Workshop ukázal, že odpovědné nakládání s potravinami vyžaduje rozlišovat mezi prevencí vzniku odpadu a jeho následným využitím.

Prioritou by mělo být zabránit tomu, aby se stále bezpečné a využitelné jídlo stalo odpadem. Teprve u zbytků, jejichž vzniku nelze předejít, přicházejí ke slovu technologie umožňující další zpracování a využití obsažených živin či energie.

Říjen potvrdil význam spolupráce vědy, samospráv a každodenní praxe

Říjnové aktivity ukázaly, že problematika plýtvání potravinami získává prostor v různých částech české společnosti. Vedle výzkumných institucí a univerzit se do hledání řešení zapojují obce, školy, neziskové organizace i rodiče.

Jednotlivé akce se přitom doplňovaly. Přednáška na VŠCHT přinesla mezinárodní výzkumný pohled na potravinové ztráty. Konference o nakládání s potravinovými odpady nabídla konkrétní témata pro samosprávy. Akademie věd propojila prevenci plýtvání s budoucností potravinového systému a dvě akce věnované školnímu stravování ukázaly možnosti praktických změn.

Společným jmenovatelem všech těchto aktivit byla potřeba kvalitních dat, sdílení zkušeností a spolupráce mezi jednotlivými aktéry.

Omezování plýtvání potravinami totiž není pouze otázkou odpovědnosti spotřebitelů. Závisí také na organizaci výroby a distribuce, fungování veřejného stravování, možnostech dalšího využití přebytků a schopnosti předcházet vzniku odpadu.

Říjen 2026 tak přinesl především intenzivní odbornou a osvětovou aktivitu. Její skutečný přínos se bude odvíjet od toho, nakolik se diskutované poznatky a navrhovaná opatření podaří převést do každodenní praxe.