Ačkoli k plýtvání potravinami během spotřeby přispívají především domácnosti, nelze podle čínských vědců z National Yunlin University of Science &Technology z Tchaj-wanu ignorovat situaci v univerzitních menzách.

Předcházení plýtvání potravinami je celosvětově naléhavou politickou prioritou. Řada studií prokázala, že ve vyspělých zemích jsou domácnosti hlavními producenty potravinového odpadu v celém potravinovém řetězci a jsou zodpovědné za přibližně třetinu vyhozených poživatelných potravin.

Finští badatelé se ve svém výzkumu zaměřili na mladé lidi patřící do generace Z. Jejich primárním záměrem bylo pochopit názory, každodenní zvyky a schopnosti této cílové skupiny ohledně nakupování potravin, stravování a plýtvání jídlem v rámci domácnosti.

Velké množství potravin se ztrácí v celém potravinovém řetězci, což má závažné environmentální, ekonomické a sociální dopady, a většina potravin se vyhodí ve fázi konečné spotřeby, zejména v průmyslových zemích. Plýtvání potravinami na úrovni spotřebitelů v kontextu jednotlivých států je velmi důležitým výzkumným tématem.

Polovina potravinového odpadu vzniká v domácnostech, a proto je důležité zabývat se problémem plýtvání potravinami ze strany spotřebitelů a pokusit se jej vyřešit. Cílem litevské studie z roku 2021 tak bylo identifikovat faktory, které ovlivňují intenzitu plýtvání.

Více než polovina z celkového objemu jídla, které se v Evropě vyhazuje, je výsledkem plýtvání v domácnostech. Jeho důvodem jsou především nevhodné zvyky a postupy v zacházení s potravinami. K zajímavému zjištění, resp. změně však došlo v období pandemie Covid-19. Lidé začali jinak hospodařit s jídlem a vůbec přemýšlet o spotřebě a plýtvání. Italští vědci ve své studii z roku 2022 zkoumali příčiny.

Potravinový odpad ve fázi spotřeby nevzniká jen v domácnostech. Jedním zdroje jsou mimo jiné i restaurační zařízení. Chováním spotřebitelů z hlediska plýtvání potravinami v restauracích se však výzkumníci příliš často nezabývají. Studie vědců z Akdeniz University z turecké Antalye tak představuje další krok k pochopení chování spotřebitelů z hlediska plýtvání potravinami právě v restauracích. Kvantitativní údaje od 329 účastníků poskytl online průzkum.

K plýtvání v supermarketech dochází, když se výrobky podléhající rychlé zkáze neprodají před koncem doby jejich trvanlivosti nebo když se spotřebitelé vyhýbají výrobkům, jejichž doba spotřeby se blíží svému konci. Co s tím a jakou roli v tomto mohou sehrát marketingové strategie supermarketů?

Finská studie z roku 2021 se zaměřila na budoucí spotřebitele generace Z. Hlavním cílem bylo porozumět postojům, rutinám a dovednostem cílové skupiny týkajícím se spotřeby potravin, stravování a plýtvání potravinami v jejich domácnostech.