Generace Z se často prezentuje jako ekologicky uvědomělá skupina, která si cení udržitelnosti. Realita jejich zacházení s potravinami však odhaluje opak. Studie ukazují, že právě mladí lidé narození mezi lety 1997 a 2012 vyhazují nejvíce potravin ze všech generací. Co stojí za tímto paradoxem a jak lze situaci zlepšit?

Podle průzkumu organizací Zachraň jídlo a INESAN končí v domovech pro seniory až 30 % připravených obědů jako odpad. Hlavními důvody jsou nadměrné vaření, nevhodné servírování a nedojedené porce. Výzkum má za cíl navrhnout opatření ke snížení tohoto plýtvání.

V Tanvaldu vznikl unikátní projekt, který propojuje moderní školní stravování s ekologickým přístupem. První bezezbytkové jídelny v České republice nejen eliminovaly potravinový odpad, ale také přispěly k vyšší spokojenosti dětí a jejich rodin. Díky inovacím, jako je bufetový systém a online výběr jídel, vrací děti talíře prázdné a město se stává příkladem udržitelného rozvoje.

Mladí lidé ve věku 15–30 let plýtvají potravinami více než starší generace, ačkoli je zajímá udržitelnost a ochrana přírody. Výzkumy Mendelovy univerzity odhalují důvody tohoto rozporu a nabízejí řešení, jak situaci zlepšit. Co generaci Z k plýtvání vede a jak ho omezit?

S plýtváním potravinami se potýkají země po celém světě, a Česká republika není výjimkou. Podle výzkumů každá domácnost v ČR ročně vyhodí desítky kilogramů jídla, což představuje významnou ekonomickou ztrátu i ekologickou zátěž. Evropská unie nyní tlačí na své členské státy, aby plýtvání do roku 2030 snížily na polovinu. Klíčovou roli v tomto úsilí hrají domácnosti, ale i maloobchodní řetězce a další subjekty, které by měly spotřebitele motivovat ke změně. Odborníci se na setkání u kulatého stolu shodli, že je potřeba zaměřit se na edukaci a vhodně komunikovat ekonomické i praktické výhody šetrného nakládání s potravinami.