Plýtvání potravinami má závažné environmentální, sociální a ekonomické důsledky. Záměr neplýtvat potravinami a chování spotřebitelů v této oblasti ovlivňuje hned několik faktorů. Vědci z turecké Bandırma Onyedi Eylül University se je pokusili vysvětlit pomocí rozšířené teorie plánovaného chování, která považuje záměr jako primární antecedent chování.
Onemocnění covid-19, jehož pandemie v letech 2019–2021 ochromila a téměř zastavila celý svět, nám do jisté míry dala příležitost přehodnotit životní styl založený na nadměrné spotřebě. Tato studie nám může poskytnout cenné poznatky, které lze extrapolovat i na jiné regionální kontexty, abychom se mohli účinně připravit na budoucí krizové situace.
Většinu území Kataru pokrývá vápencová poušť téměř bez vegetace, zemědělsky je využíváno pouze 2,5 procenta rozlohy země. Jako země s omezenými zemědělskými zdroji je Katar závislý na dovozu potravin ze zahraničí a problematika plýtvání potravinami zde silně rezonuje.
JIC je inovační agentura, která se věnuje podpoře podnikatelů i lidí s touhou podnikat. Společně se špičkovými specialisty a zkušenými podnikateli poskytujeme poradenství, jak začít podnikat, a pomůžeme i se sháněním prostor a financí. Na JICu jsme pevně spojeni s jihomoravským ekosystémem. Najdete mezi námi podnikatele, experty a specialisty i důležité členy národních i mezinárodních sítí.
V roce 2020 celý svět zachvátila pandemie onemocnění covid-19, která následně podnítila značný zájem o odolnost potravinových systémů ve Spojených státech a dalších zemích. Stranou všeobecné pozornosti ale zůstal poslední článek potravinového systému – jednotlivé domácnosti.
Na Mendelově univerzitě v Brně vznikl Food Waste Institut (FWI), jehož cílem je poskytovat ověřené a srozumitelné informace o plýtvání potravinami, praktické rady, jak mu předcházet, a pořádat debaty a vzdělávací programy.
Předcházení vzniku potravinového odpadu je celosvětově naléhavou politickou prioritou. Řada studií prokázala, že ve vyspělých zemích jsou domácnosti hlavními producenty potravinového odpadu v celém potravinovém řetězci a jsou zodpovědné za zhruba polovinu vyhozených poživatelných potravin.
Obchodní řetězce ke zlevňování potravin stále častěji vede nejen snaha zboží prodat, ale také omezit plýtvání jídlem. Některé nově zřizují i speciální stojany pro výrazně zlevněné ovoce a zeleninu, které už nejsou v původní kvalitě, ale zároveň je nechtějí vyhodit. Část zboží dávají potravinovým bankám nebo je zpracovávají do dalších výrobků.
Vzhledem k tomu, že množství potravinového odpadu v posledních letech stále narůstá, zaměřuje se pozornost na snahy o jeho eliminaci už na úrovni domácností, kde v zemích s vysokými příjmy vzniká značná část potravinového odpadu. Vzdělávání spotřebitelů a infrastruktura pro kompostování v domácím prostředí může přinést přínosné výsledky pro venkovské regiony, kde mnoho domácností již kompostuje nebo se k tomu chystá a kde jiné možnosti nakládání s potravinovým odpadem nemusí být tak životaschopné.
Lidé mají další možnost, jak nakoupit a ušetřit. Obchody nabízí zboží před expirací s mnohdy markantními slevami.
Přestože jsou maloobchodní prodejci zodpovědní pouze za poměrně nízký podíl potravinového odpadu, nepřímo přispívají k plýtvání v dalších fázích potravinového řetězce. Za hnací sílu plýtvání potravinami se považují běžné marketingové praktiky, jako je stanovení cen výrobků, jejich umístění v rámci prodejny, zajištění vysokých estetických standardů, poskytování velkého množství výrobků v kteroukoli denní a roční dobu a také distribuční dohody. Vzhledem k nedávnému posunu hodnot spotřebitelů směrem k vyšší úrovni udržitelnosti sklízejí tyto praktiky stále častěji značnou kritiku ve veřejné diskusi.
Naučme se kupovat jen to, co sníme, a sníst jen to, co potřebujeme.
Se zhoršující se globální změnou klimatu se do centra celosvětové pozornosti dostala problematika ochrany životního prostředí. Země celého světa se věnují udržitelnému rozvoji zdrojů, aby snížily negativní dopady klimatické změny na lidskou společnost. Důležitým aspektem udržitelného rozvoje je snižování míry plýtvání zdroji, kam z nemalé části patří i potravinový odpad. Čína je součástí celosvětového úsilí o řešení potravinové krize prostřednictvím plánu udržitelného rozvoje zaměřeného na snížení plýtvání potravinami. Přestože Čína od roku 2013 podporuje kampaň Čistý talíř, výsledky jsou stále neuspokojivé a k plýtvání potravinami dochází i nadále, což omezuje udržitelný rozvoj čínské společnosti a ekonomiky.
Od června mohou i Češi, jako 19. na světě, využívat výhod světově známé aplikace Too Good To Go. Ta lidem umožňuje nakupovat cenově zvýhodněné balíčky potravin i hotových jídel, které by jinak kvůli končícímu datu spotřeby skončily na smetišti. Lidé mohou vybírat z nabídky restaurací, bister, cukráren, pekáren a mnoha dalších podniků. Aplikace, která je zdarma ke stažení v App Storu nebo Google Play, zahrnuje zatím pouze pražské firmy, ale podle vedení společnosti není vyloučeno rozšíření i do dalších měst v České republice.
Přibližně jedna třetina potravin vyprodukovaných na světě pro lidskou spotřebu se každoročně ztratí nebo vyplýtvá. To představuje ztrátu přírodních zdrojů spotřebovaných v rámci řetězce zásobování potravinami, která může mít negativní dopady i na zajištění potravin. Je ještě možné zabránit ztrátám potravin a jejich plýtvání? Jsme schopni najít lepší rovnováhou mezi nabídkou a poptávkou po potravinách, snížit dopad na životní prostředí a zajistit ekonomický přínos pro účastníky potravinového řetězce?
Jak zastavit plýtvání potravinami? Klíčová je změna myšlení.
Zemědělská 1665/1,
Černá Pole, 613 00 Brno
