kamila@e-zipp.com

Plýtvání potravinami je problém, který se týká nás všech. Food Waste Institut proto zve odborníky i veřejnost na setkání v Brně, kde se budou sdílet zkušenosti, hledat řešení a inspirovat se dobrou praxí.

Řetězec ASDA ve Velké Británii mění označování vlastních jogurtů – místo data spotřeby uvádí datum minimální trvanlivosti. Tento krok má pomoci zákazníkům rozeznat, kdy je jogurt skutečně nepoživatelný, a zamezit tak zbytečnému vyhazování potravin.

Společnost BILLA Česká republika ve své čerstvě vydané Zprávě o udržitelnosti za rok 2024 ukazuje, jak systematicky pracuje na snižování plýtvání potravinami. Vedle ekologických investic a podpory lokálních producentů staví na dlouhodobé spolupráci s potravinovými bankami. Díky inovativním projektům a darům se jí podařilo zachránit tisíce tun potravin, které pomohly lidem v nouzi.

Potravinové banky v Česku každý rok pomáhají statisícům lidí v obtížné životní situaci. Reportáž České televize ukazuje, jak fungují výdejny, které podporují nejen rodiny a seniory, ale zároveň přispívají k omezení plýtvání potravinami.

Speciální akce řetězce McDonald’s v Japonsku vedla k nečekanému výsledku. Lidé nakupovali Happy Meal jen kvůli přiloženým kartičkám Pokémonů, zatímco samotné jídlo vyhazovali. Situace vyvolala kritiku kvůli masivnímu plýtvání potravinami.

Třetina vyprodukovaných potravin na světě končí jako odpad. Nejvíce plýtvají mladí lidé z generace Z, tedy náctiletí a lidé do 25 let. Podle odborníků je hlavním důvodem osamostatnění od rodičů a nedostatek zkušeností s plánováním nákupů a skladováním.

Turecké hotely jsou proslulé bohatými all-inclusive bufety, které lákají turisty na neomezenou konzumaci. Velká část jídla ale končí v odpadu. Vláda proto uvažuje o regulaci tohoto typu stravování, což vyvolává obavy mezi cestovními kancelářemi i samotnými hosty.

Každý rok skončí ve školních jídelnách v Česku desítky tisíc tun jídla v odpadu. Iniciativa „Miluji jídlo, neplýtvám“ motivuje školy k jednoduchým krokům, které snižují plýtvání, šetří peníze a pomáhají přírodě.

Průměrná česká domácnost zlikviduje ročně přibližně 65 kilogramů potravin na osobu, což odpovídá finanční ztrátě okolo 4 700 korun. Evropská unie proto poprvé zavádí povinné cíle pro snížení potravinového odpadu. Česká strategie se zaměřuje především na vzdělávání veřejnosti, podporu potravinových bank a efektivnější využívání neprodaných potravin.

Krátké potravinové řetězce spojují regionální farmáře přímo s konečnými spotřebiteli. Výsledkem je čerstvé lokální jídlo, silnější venkovská ekonomika a méně plýtvání. Tento model distribuce může zásadně proměnit způsob, jakým přemýšlíme o potravinách a jejich hodnotě.