Březen 2026 přinesl pestrou škálu akcí zaměřených na snižování potravinového odpadu – od odborných kulatých stolů po praktické workshopy a mezinárodní konference. V Česku dominovala témata vzdělávání a sdílení dobré praxe, zatímco evropská scéna se soustředila na strategii a inovace.
Evropský parlament schválil závazné cíle pro omezení potravinového odpadu. Pro domácnosti, obchody i restaurace to znamená konkrétní povinnosti – a Česko není výjimkou.
Jak komunikovat s veřejností, aby se snížilo množství potravinového odpadu v domácnostech? Na tuto otázku odpovídá nová výzkumná zpráva Mendelovy univerzity v Brně, která završuje několikaletý projekt podpořený Technologickou agenturou ČR.
Tři čerstvé studie z přelomu roku 2025 a 2026 ukazují, že plýtvání jídlem zůstává jedním z největších nevyřešených problémů globálního potravinového systému. Ekonomické ztráty rostou, spotřebitelé podceňují svůj vlastní podíl viny a inovace zaostávají za potřebou. Přesto se rýsují důvody k opatrnému optimismu.
Vzdělávací projekt Chytře s jídlem (Smart Food) vznikl v únoru 2022 jako společná iniciativa akademiků a hlavního města Prahy. Zaměřuje se na žáky 1. stupně základních škol a jejich vztah k potravinám – od nákupu až po nakládání se zbytky. Po pilotním ověření projekt přešel do druhé fáze a podle oficiálních údajů prokázal výrazný nárůst znalostí dětí.
Únor 2026 přinesl v Česku několik důležitých akcí zaměřených na omezení plýtvání potravinami. Do popředí se dostalo především udržitelné institucionální stravování a darování nevydaných obědů ze školních jídelen. Praktické příklady i odborné diskuse ukázaly, že systémové změny jsou možné – a už probíhají.
Standardy GS1 pomáhají obchodníkům snižovat potravinový odpad díky lepší identifikaci, sledovatelnosti a sdílení dat v celém řetězci. Příklady z praxe ukazují, že 2D kódy a práce s datem expirace umožňují přesnější řízení zásob i dynamické zlevňování – a tím výrazně omezují plýtvání.
Tesco se podle výroční zprávy potravinových bank stalo druhým největším dárcem potravin v České republice. Jen za loňský rok poskytlo potřebným více než 1 918 tun potravin, což představuje přibližně 4,6 milionu porcí jídla. Firma zároveň pokračuje ve snižování vlastního potravinového odpadu.
Plýtvání potravinami má ekologické i sociální dopady – a český maloobchod dnes čelí nejen tlaku veřejnosti, ale i legislativě. Obchodní řetězce už několik let nesmějí vyhazovat neprodané, ale bezpečné potraviny. Jaké strategie využívají a co jim ukládá zákon?
Veřejné instituce mohou hrát klíčovou roli v omezení plýtvání potravinami a podpoře udržitelného stravování. Tematický den zaměřený na udržitelné institucionální stravování nabídne konkrétní příklady z praxe, inspiraci i praktické nástroje pro odpovědné zadávání veřejných zakázek. Celodenní seminář propojí odborníky, zadavatele i provozovatele stravovacích služeb, kteří chtějí měnit systém veřejného stravování k lepšímu.
Brno už sedm let systematicky připravuje město na dopady klimatické změny prostřednictvím kampaně #PripravBrno. Do iniciativy se zapojují nejen obyvatelé, ale i firmy, instituce a univerzity, které se dobrovolně zavazují k odpovědnému přístupu k životnímu prostředí. Novým signatářem memoranda je také FOOD WASTE INSTITUT, jenž tak potvrzuje svůj závazek k udržitelnému rozvoji a snižování emisí CO₂.
Evropská unie postupně zavádí nová pravidla, která zásadně mění způsob komunikace informací o produktech směrem ke spotřebitelům. Jedním z klíčových nástrojů této změny se stává digitální značení a využití 2D kódů, které mohou propojit udržitelnost, transparentnost a efektivitu v jednom řešení.
První měsíc roku 2026 potvrdil, že téma plýtvání potravinami v Česku zůstává vysoce aktuální. Vedle důrazu na kvalitnější data a odpovědnost obchodních řetězců se do popředí dostaly také vzdělávací projekty, školní jídelny a odborné diskuze o roli domácností. Leden se tak stal symbolickou startovní čárou pro další konkrétní kroky.
Zero waste v gastronomii už dávno není jen okrajovým ekologickým experimentem. Stále více restaurací po celém světě ukazuje, že omezení plýtvání může jít ruku v ruce s kreativitou, kvalitou i ekonomickou úsporou. Nejde přitom o „jídlo z koše“, ale o promyšlený systém práce se surovinami.
Každý Evropan ročně vyhodí v průměru desítky kilogramů potravin, přičemž velkou část tvoří čerstvé zboží. Nová publikace GS1 ukazuje, že moderní QR kódy mohou sehrát klíčovou roli v prevenci plýtvání a zvýšení udržitelnosti potravinového systému.
Jak zastavit plýtvání potravinami? Klíčová je změna myšlení.
Zemědělská 1665/1,
Černá Pole, 613 00 Brno
