Aktuality

Plýtvání potravinami má ekologické i sociální dopady – a český maloobchod dnes čelí nejen tlaku veřejnosti, ale i legislativě. Obchodní řetězce už několik let nesmějí vyhazovat neprodané, ale bezpečné potraviny. Jaké strategie využívají a co jim ukládá zákon?

Veřejné instituce mohou hrát klíčovou roli v omezení plýtvání potravinami a podpoře udržitelného stravování. Tematický den zaměřený na udržitelné institucionální stravování nabídne konkrétní příklady z praxe, inspiraci i praktické nástroje pro odpovědné zadávání veřejných zakázek. Celodenní seminář propojí odborníky, zadavatele i provozovatele stravovacích služeb, kteří chtějí měnit systém veřejného stravování k lepšímu.

Brno už sedm let systematicky připravuje město na dopady klimatické změny prostřednictvím kampaně #PripravBrno. Do iniciativy se zapojují nejen obyvatelé, ale i firmy, instituce a univerzity, které se dobrovolně zavazují k odpovědnému přístupu k životnímu prostředí. Novým signatářem memoranda je také FOOD WASTE INSTITUT, jenž tak potvrzuje svůj závazek k udržitelnému rozvoji a snižování emisí CO₂.

Evropská unie postupně zavádí nová pravidla, která zásadně mění způsob komunikace informací o produktech směrem ke spotřebitelům. Jedním z klíčových nástrojů této změny se stává digitální značení a využití 2D kódů, které mohou propojit udržitelnost, transparentnost a efektivitu v jednom řešení.

První měsíc roku 2026 potvrdil, že téma plýtvání potravinami v Česku zůstává vysoce aktuální. Vedle důrazu na kvalitnější data a odpovědnost obchodních řetězců se do popředí dostaly také vzdělávací projekty, školní jídelny a odborné diskuze o roli domácností. Leden se tak stal symbolickou startovní čárou pro další konkrétní kroky.

Zero waste v gastronomii už dávno není jen okrajovým ekologickým experimentem. Stále více restaurací po celém světě ukazuje, že omezení plýtvání může jít ruku v ruce s kreativitou, kvalitou i ekonomickou úsporou. Nejde přitom o „jídlo z koše“, ale o promyšlený systém práce se surovinami.