Blog

Polovina potravinového odpadu vzniká v domácnostech, a proto je důležité zabývat se problémem plýtvání potravinami ze strany spotřebitelů a pokusit se jej vyřešit. Cílem litevské studie z roku 2021 tak bylo identifikovat faktory, které ovlivňují intenzitu plýtvání.

Více než polovina z celkového objemu jídla, které se v Evropě vyhazuje, je výsledkem plýtvání v domácnostech. Jeho důvodem jsou především nevhodné zvyky a postupy v zacházení s potravinami. K zajímavému zjištění, resp. změně však došlo v období pandemie Covid-19. Lidé začali jinak hospodařit s jídlem a vůbec přemýšlet o spotřebě a plýtvání. Italští vědci ve své studii z roku 2022 zkoumali příčiny.

Potravinový odpad ve fázi spotřeby nevzniká jen v domácnostech. Jedním zdroje jsou mimo jiné i restaurační zařízení. Chováním spotřebitelů z hlediska plýtvání potravinami v restauracích se však výzkumníci příliš často nezabývají. Studie vědců z Akdeniz University z turecké Antalye tak představuje další krok k pochopení chování spotřebitelů z hlediska plýtvání potravinami právě v restauracích. Kvantitativní údaje od 329 účastníků poskytl online průzkum.

K plýtvání v supermarketech dochází, když se výrobky podléhající rychlé zkáze neprodají před koncem doby jejich trvanlivosti nebo když se spotřebitelé vyhýbají výrobkům, jejichž doba spotřeby se blíží svému konci. Co s tím a jakou roli v tomto mohou sehrát marketingové strategie supermarketů?

Finská studie z roku 2021 se zaměřila na budoucí spotřebitele generace Z. Hlavním cílem bylo porozumět postojům, rutinám a dovednostem cílové skupiny týkajícím se spotřeby potravin, stravování a plýtvání potravinami v jejich domácnostech.

Většinový podíl na plýtvání jídlem není způsoben domácnostmi nebo supermarketovými regály, ale již na úrovni výroby a distribuce, kde se ztratí až 1,5 miliardy tun potravin. Z nedávné studie od Capgemini Research Institute vyplynulo, že ke zbytečným ztrátám dochází kvůli nedostatečné koordinaci v potravinovém průmyslu.

Během pandemie se proměnilo vnímání spotřebitelů, resp. jejich pohled na plýtvání. Ochota zabývat se tímto tématem se dle zprávy Výzkumného institutu Capgemini zdvojnásobila. Data ukazují, že zatímco před rokem 2020 si problém plýtvání potravinami uvědomovalo 33 % spotřebitelů, v současné době je to 72 %. Důvodem jsou rostoucí ceny potravin, problémy s dodavatelskými řetězci, pandemie a zvyšující se povědomí o udržitelnosti.

Potravinový odpad je významným zdrojem skleníkových plynů: způsobuje 8–10 % globálních emisí. Asi 40 % globální potravinové produkce se přitom vyhodí ještě předtím, než se stihne zkonzumovat. S omezením ztrát i plýtvání mohou výrobcům a maloobchodníkům pomoci technologie, například budováním inteligentních dodavatelských řetězců.

Přestože mají biologicky rozložitelné odpady vysoký energetický potenciál a jen v České republice jich ročně vzniká až 2 miliony tun, končí běžně nevyužité na skládkách, odkud ohrožují životní prostředí. Jejich odklonem ze skládek a následným energetickým využitím by přitom u nás bylo možné ušetřit přes 200 milionů m3 emisí oxidu uhličitého, a dokonce více než 300 milionů m3 emisí metanu, které jsou klíčovými plyny způsobující tzv. skleníkový efekt.  Řešením je ekologická recyklace na zelenou energii.

Problém s plýtváním potravin a jejich ztrátami přispívá k riziku vzniku nedostatku jídla a negativně ovlivňuje životní prostředí. Evropské státy se zavázaly k dosažení cílů stanovených OSN pro udržitelný rozvoj, konkrétně k redukci množství vyhozených potravin na osobu o 50 % do roku 2030.

Jaké druhy potravin nejčastěji končí jako odpad a proč k tomu dochází? Tato problematika je zajímavá nejen z hlediska odpadového hospodářství, ale i z toho důvodu, že takto nevyužité potraviny představují i ztrátu finančních prostředků. Původně jsem se zamýšlel nad kompostováním. Při rešerši materiálů jsem narazil na několik podrobných evropských studií o bioodpadech a věnoval jsem se jejich prostudování.

Změny klimatu a oteplování Země jsou ovlivněny mimo jiné i emisemi skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý. Tento plyn se uvolňuje také z potravin, které jsou vyhozeny a končí na skládkách.

Česká republika patří v oblasti plýtvání potravinami v domácnostech mezi úspěšnější státy EU. Téměř 80 % Čechů udává, že neplýtvá potravinami vůbec nebo plýtvá pouze do 5 % z obstaraných potravin. Není ale jasné, jak dlouho si tento výsledek udrží. Generace Z, lidé narození mezi lety 1996 a 2009, plýtvá potravinami nejvíce. Na generaci Z se proto zaměřily odbornice z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Vědci z brněnské Mendelovy univerzity, konkrétně z Provozně ekonomické fakulty, se dlouhodobě  věnuje projektům, které se týkají výzkumu i osvěty spojené s plýtváním potravinami v domácnostech. Po nedávno úspěšném ukončení experimentu zjistili, jaké množství potravin končí ve směsném komunálním odpadu. Průměrně je to 36,4 kg za rok, v sídlištní zástavbě pak až 53 kg na osobu. Dále se chce tým brněnských výzkumníků zaměřit na to, jak by se mohl tento odpad dále zpracovat a využít. Nový tříletý výzkum podpořila částkou 6 milionů korun Grantová agentura Gregora Johana Mendela.

Jako nejvýznamnější původce gastro odpadu můžeme v tuzemsku označit domácnosti.  Pozitivní vak je, že se Česko umísťuje pod průměrem Evropské unie, když na každého občana připadá ročně přibližně 56 kilogramů nevyužitých potravin. Vyplývá to z údajů Ministerstva zemědělství ČR (MZe).