Blog

Koupí takzvaného dobrovaku ušetříte peníze a neplýtváte jídlem. Firma, která za ním stojí, působí v 18 zemích světa a má téměř 100 milionů uživatelů.

Finští badatelé se ve svém výzkumu zaměřili na mladé lidi patřící do generace Z. Jejich primárním záměrem bylo pochopit názory, každodenní zvyky a schopnosti této cílové skupiny ohledně nakupování potravin, stravování a plýtvání jídlem v rámci domácnosti.

Průmysl spojený s gastronomií je nevyhnutelně propojen s tvorbou různých druhů odpadů, včetně zbytků jídla, obalového materiálu či různých chemikálií. Řízení a dohled nad těmito odpady zajišťují různé zákonné předpisy. Právní předpisy se věnují regulaci biodegradovatelného materiálu pocházejícího z kuchyní a jídelen, jako jsou provozovny zpracovávající potraviny, restaurace a podobná zařízení.

Velké množství potravin se ztrácí v celém potravinovém řetězci, což má závažné environmentální, ekonomické a sociální dopady, a většina potravin se vyhodí ve fázi konečné spotřeby, zejména v průmyslových zemích. Plýtvání potravinami na úrovni spotřebitelů v kontextu jednotlivých států je velmi důležitým výzkumným tématem.

Více než polovina české veřejnosti (52 %) považuje plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších více než dvou pětin (42 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit. Vyplývá to z výzkumu Sociologického ústavu.

Polovina potravinového odpadu vzniká v domácnostech, a proto je důležité zabývat se problémem plýtvání potravinami ze strany spotřebitelů a pokusit se jej vyřešit. Cílem litevské studie z roku 2021 tak bylo identifikovat faktory, které ovlivňují intenzitu plýtvání.

Více než polovina z celkového objemu jídla, které se v Evropě vyhazuje, je výsledkem plýtvání v domácnostech. Jeho důvodem jsou především nevhodné zvyky a postupy v zacházení s potravinami. K zajímavému zjištění, resp. změně však došlo v období pandemie Covid-19. Lidé začali jinak hospodařit s jídlem a vůbec přemýšlet o spotřebě a plýtvání. Italští vědci ve své studii z roku 2022 zkoumali příčiny.

Potravinový odpad ve fázi spotřeby nevzniká jen v domácnostech. Jedním zdroje jsou mimo jiné i restaurační zařízení. Chováním spotřebitelů z hlediska plýtvání potravinami v restauracích se však výzkumníci příliš často nezabývají. Studie vědců z Akdeniz University z turecké Antalye tak představuje další krok k pochopení chování spotřebitelů z hlediska plýtvání potravinami právě v restauracích. Kvantitativní údaje od 329 účastníků poskytl online průzkum.

K plýtvání v supermarketech dochází, když se výrobky podléhající rychlé zkáze neprodají před koncem doby jejich trvanlivosti nebo když se spotřebitelé vyhýbají výrobkům, jejichž doba spotřeby se blíží svému konci. Co s tím a jakou roli v tomto mohou sehrát marketingové strategie supermarketů?

Finská studie z roku 2021 se zaměřila na budoucí spotřebitele generace Z. Hlavním cílem bylo porozumět postojům, rutinám a dovednostem cílové skupiny týkajícím se spotřeby potravin, stravování a plýtvání potravinami v jejich domácnostech.

Většinový podíl na plýtvání jídlem není způsoben domácnostmi nebo supermarketovými regály, ale již na úrovni výroby a distribuce, kde se ztratí až 1,5 miliardy tun potravin. Z nedávné studie od Capgemini Research Institute vyplynulo, že ke zbytečným ztrátám dochází kvůli nedostatečné koordinaci v potravinovém průmyslu.

Během pandemie se proměnilo vnímání spotřebitelů, resp. jejich pohled na plýtvání. Ochota zabývat se tímto tématem se dle zprávy Výzkumného institutu Capgemini zdvojnásobila. Data ukazují, že zatímco před rokem 2020 si problém plýtvání potravinami uvědomovalo 33 % spotřebitelů, v současné době je to 72 %. Důvodem jsou rostoucí ceny potravin, problémy s dodavatelskými řetězci, pandemie a zvyšující se povědomí o udržitelnosti.

Potravinový odpad je významným zdrojem skleníkových plynů: způsobuje 8–10 % globálních emisí. Asi 40 % globální potravinové produkce se přitom vyhodí ještě předtím, než se stihne zkonzumovat. S omezením ztrát i plýtvání mohou výrobcům a maloobchodníkům pomoci technologie, například budováním inteligentních dodavatelských řetězců.

Přestože mají biologicky rozložitelné odpady vysoký energetický potenciál a jen v České republice jich ročně vzniká až 2 miliony tun, končí běžně nevyužité na skládkách, odkud ohrožují životní prostředí. Jejich odklonem ze skládek a následným energetickým využitím by přitom u nás bylo možné ušetřit přes 200 milionů m3 emisí oxidu uhličitého, a dokonce více než 300 milionů m3 emisí metanu, které jsou klíčovými plyny způsobující tzv. skleníkový efekt.  Řešením je ekologická recyklace na zelenou energii.

Problém s plýtváním potravin a jejich ztrátami přispívá k riziku vzniku nedostatku jídla a negativně ovlivňuje životní prostředí. Evropské státy se zavázaly k dosažení cílů stanovených OSN pro udržitelný rozvoj, konkrétně k redukci množství vyhozených potravin na osobu o 50 % do roku 2030.