Blog

Od června mohou i Češi, jako 19. na světě, využívat výhod světově známé aplikace Too Good To Go. Ta lidem umožňuje nakupovat cenově zvýhodněné balíčky potravin i hotových jídel, které by jinak kvůli končícímu datu spotřeby skončily na smetišti. Lidé mohou vybírat z nabídky restaurací, bister, cukráren, pekáren a mnoha dalších podniků. Aplikace, která je zdarma ke stažení v App Storu nebo Google Play, zahrnuje zatím pouze pražské firmy, ale podle vedení společnosti není vyloučeno rozšíření i do dalších měst v České republice.

Přibližně jedna třetina potravin vyprodukovaných na světě pro lidskou spotřebu se každoročně ztratí nebo vyplýtvá. To představuje ztrátu přírodních zdrojů spotřebovaných v rámci řetězce zásobování potravinami, která může mít negativní dopady i na zajištění potravin. Je ještě možné zabránit ztrátám potravin a jejich plýtvání? Jsme schopni najít lepší rovnováhou mezi nabídkou a poptávkou po potravinách, snížit dopad na životní prostředí a zajistit ekonomický přínos pro účastníky potravinového řetězce?

Zhruba jedna třetina potravin vyprodukovaných pro lidskou spotřebu se celosvětově ztratí nebo vyplýtvá, což představuje přibližně 1,3 miliardy tun ročně. To nevyhnutelně také znamená, že obrovské množství zdrojů používaných při výrobě potravin se spotřebuje zbytečně a že emise skleníkových plynů způsobené výrobou potravin, které se následně ztratí nebo vyplýtvají, jsou rovněž zbytečné.

Proč domácnosti plýtvají potravinami a jak tomu lze zabránit? Odpovědi na tyto otázky jsou důležité, protože většina potravin ve vyspělých zemích se vyplýtvá na úrovni spotřebitelů. Podněcovat lidi ke snižování míry plýtvání potravinami je náročné a vyžaduje to důkladné pochopení faktorů ovlivňujících chování a překážek bránících změně.

Ačkoli se plýtvání potravinami ze strany spotřebitelů věnuje stále větší pozornost jak ve veřejné, tak ve vědecké sféře, jeho komplexní povahu vědci ještě zcela nerozluštili.

Předcházení potravinovým ztrátám a plýtvání potravinami je proto potenciální strategií pro lepší vyváženost nabídky a poptávky po potravinách a má zásadní význam pro zlepšení potravinové bezpečnosti při současném snížení dopadu na životní prostředí a zajištění ekonomických přínosů pro různé účastníky potravinového řetězce.

Plýtvání potravinami se věnuje velká pozornost akademické obce, neziskových organizací i vlád, protože škody na životním prostředí a finanční ztráty, které způsobuje, se každým dnem zvyšují a nutí odpovědné činitele k přijetí preventivních opatření.

Ačkoli k plýtvání potravinami během spotřeby přispívají především domácnosti, nelze podle čínských vědců z National Yunlin University of Science &Technology z Tchaj-wanu ignorovat situaci v univerzitních menzách.

Některé druhy ovoce či zeleniny se běžně prodávají po kusech, místo na váhu – třeba limetky nebo salátové okurky. Maloobchodní řetězec Lidl ovšem nyní začal v akci prodávat na kusy netypicky i papriky. Konkrétně bílé papriky z Maďarska nabízí za 4,9 koruny za přibližně stogramový kus. Také Billa přišla s nápadem například vážené třešně nabízet po 100 gramech, zatímco zbytek ovoce a zeleniny klasicky dál po jednom kilogramu.

Předcházení plýtvání potravinami je celosvětově naléhavou politickou prioritou. Řada studií prokázala, že ve vyspělých zemích jsou domácnosti hlavními producenty potravinového odpadu v celém potravinovém řetězci a jsou zodpovědné za přibližně třetinu vyhozených poživatelných potravin.

Koupí takzvaného dobrovaku ušetříte peníze a neplýtváte jídlem. Firma, která za ním stojí, působí v 18 zemích světa a má téměř 100 milionů uživatelů.

Finští badatelé se ve svém výzkumu zaměřili na mladé lidi patřící do generace Z. Jejich primárním záměrem bylo pochopit názory, každodenní zvyky a schopnosti této cílové skupiny ohledně nakupování potravin, stravování a plýtvání jídlem v rámci domácnosti.

Průmysl spojený s gastronomií je nevyhnutelně propojen s tvorbou různých druhů odpadů, včetně zbytků jídla, obalového materiálu či různých chemikálií. Řízení a dohled nad těmito odpady zajišťují různé zákonné předpisy. Právní předpisy se věnují regulaci biodegradovatelného materiálu pocházejícího z kuchyní a jídelen, jako jsou provozovny zpracovávající potraviny, restaurace a podobná zařízení.

Velké množství potravin se ztrácí v celém potravinovém řetězci, což má závažné environmentální, ekonomické a sociální dopady, a většina potravin se vyhodí ve fázi konečné spotřeby, zejména v průmyslových zemích. Plýtvání potravinami na úrovni spotřebitelů v kontextu jednotlivých států je velmi důležitým výzkumným tématem.

Více než polovina české veřejnosti (52 %) považuje plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších více než dvou pětin (42 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit. Vyplývá to z výzkumu Sociologického ústavu.