Maloobchod je každý den zahlcen množstvím informací. Který výrobek přišel do prodejny, z jaké je šarže, kdy končí jeho životnost nebo co se s ním děje při prodeji. Samotná existence těchto údajů ale ještě neznamená, že s nimi obchod dokáže efektivně pracovat. Rozhodující je, zda se informace dostane včas tam, kde podle ní může někdo nebo něco jednat.
Sbírka potravin už třináct let ukazuje, že jídlo nemusíme jen kupovat nebo vyhazovat, ale můžeme se o něj také podělit. Z původně malé iniciativy vyrostla celostátní tradice, která propojuje statisíce dárců, dobrovolníky i potravinové banky. Letošní podzimní sbírka 14. listopadu znovu připomene, že i drobný dar může znamenat velkou pomoc a že solidarita je jednou z nejdůležitějších hodnot naší společnosti.
Český a slovenský maloobchod čeká významná změna. Skupina Ahold Delhaize, která v Česku provozuje prodejny Albert, oznámila dohodu o převzetí obchodních aktivit společnosti Tesco v obou zemích. Transakce v hodnotě přibližně 1,2 miliardy eur má posílit postavení skupiny ve střední Evropě a otevřít prostor pro další investice do modernizace obchodů, digitalizace a udržitelnosti.
Jak najít rovnováhu mezi omezením obalového odpadu, cenou pro zákazníka a prevencí plýtvání potravinami? Food Waste Institut zve na 5. setkání u kulatého stolu, které se uskuteční 11. listopadu 2026 v Brně a otevře diskusi o tom, kdy obal potraviny chrání – a kdy se naopak stává součástí problému.
Srpen a září 2026 přinesly v Česku řadu aktivit spojených s prevencí plýtvání potravinami, záchranou neprodaného jídla, školním a veřejným stravováním i zpracováním biologicky rozložitelných odpadů. Zatímco srpen byl ve znamení odborných akcí kolem kompostování, redistribuce potravin a výzkumu, září nabídlo výrazně širší program – od celostátní osvětové výzvy přes školní projekty a odborné konference až po praktické ukázky vermikompostování.
Potravinový odpad tvoří významnou část obsahu černých popelnic a pro obce představuje stále větší ekonomickou zátěž. Výzkum v šesti českých obcích ukazuje, že účinné řešení nespočívá v jediném opatření, ale v kombinaci správně nastaveného sběru, kompostování, ekonomické motivace obyvatel a předcházení plýtvání.
Méně zbytečných obalů a plastového odpadu je správný cíl. Evropská pravidla ale nesmí zejména pro malé firmy znamenat nepřiměřenou administrativní zátěž. Food Waste Institut proto upozorňuje, že ekologické ambice a konkurenceschopnost podniků musí jít ruku v ruce.
Potraviny, které mohly být snědeny, ale místo toho skončí v odpadu. Část z nich přitom nemusí být vyhozena proto, že by byla nepoživatelná. Problém může být jednodušší: nestihly se prodat včas. Právě tady může sehrát roli informace, kterou už dnes výrobek má – datum jeho spotřeby nebo minimální trvanlivosti. Pokud se tato informace stane součástí digitálně zpracovatelných dat, může pomoci změnit způsob, jakým obchod s potravinami pracuje.
Skutečný luxus nemusí znamenat mít více, ale umět si lépe vybrat. Fenomén „quiet luxury“ neboli tichého luxusu nabízí zajímavý pohled i na naše stravování: místo přeplněného nákupního vozíku dát přednost menšímu množství kvalitních potravin, znát jejich hodnotu a zbytečně jimi neplýtvat.
Jídlo není jen otázkou chuti nebo ceny. Způsob, jakým potraviny vyrábíme, nakupujeme a konzumujeme, ovlivňuje naše zdraví, životní prostředí i množství jídla, které zbytečně končí jako odpad. Jíst lépe proto může znamenat nejen kvalitnější jídelníček, ale také odpovědnější zacházení s potravinami.
Akční letáky, neustále se měnící ceny a honba za nejvýhodnější nabídkou ovlivňují nejen naše nákupní chování, ale také množství potravin, které nakonec nespotřebujeme. Strategie stabilnějších cen může být krokem k rozumnějším nákupům – a možná i inspirací, jak do obchodů vrátit více klidu a méně plýtvání.
0 50% méně potravinového odpadu. Takový výsledek uvádí brazilská Parla Deli po zavedení digitálního systému pro lepší řízení zásob a sledování doby použitelnosti potravin. Její zkušenost ukazuje, že významným nástrojem prevence plýtvání nemusí být jen změna výrobních či prodejních procesů, ale také schopnost pracovat se správnými informacemi ve správný čas.
Místo předem určené porce si děti samy vyberou, co a kolik skutečně snědí. Základní škola Chalabalova v Brně-Kohoutovicích zavádí samoobslužný způsob školního stravování, který má děti vést k odpovědnějšímu zacházení s jídlem a současně snížit množství potravinového odpadu
Obaly potravin vnímáme především jako zdroj odpadu, jejich odstranění ale nemusí být vždy tím nejekologičtějším řešením. Pokud vhodný obal prodlouží trvanlivost potraviny a zabrání jejímu vyhození, může být jeho přínos větší než množství odpadu, které sám vytvoří. Kde tedy hledat rovnováhu mezi omezením obalů, plýtváním potravinami a jejich dostupnou cenou?
Budoucnost potravinových systémů potřebuje nové nápady, spolupráci i odvahu měnit zavedené postupy. World Food Forum (WFF) 2026 proto opět propojí odborníky, mladé lídry, vědce, veřejný i soukromý sektor a nabídne prostor pro inspiraci, diskusi a vznik nových partnerství
Jak zastavit plýtvání potravinami? Klíčová je změna myšlení.
Zemědělská 1665/1,
Černá Pole, 613 00 Brno
